Monika Kopřivová: Největším dárkem pro seniora je čas společně strávený s rodinou

Velmi zajímavé, zavítám, díky.

Zase mám o čem přemýšlet. Honzo, díky za inspiraci.

Děkuji za zajímavý článek... Já jsem tak trochu výjimka, přestože mám velmi hezký vztah se všemi členy mé rodiny, bývám ráda sama. Zatím mi to tak vyhovuje, když je chci vidět mám to k nim kousek.

Knížku "Babičko, vyprávěj" jsem dostala od nejst. vnučky, ale daleko jsem se ještě nedostala. Pomáhala jsem nejst. neteři se Stromem života a před lety i synovi, měl to jako dárek pro svou dceru. A sepsala jsem dědečkovu legionářskou anabázi. Všecko asi chce svůj čas. Jó, a taky škrábu jako kocour, to bude i pro mne oříšek - krasopis ;-) .

Držím palce paní Kopřivové, aby se jí dařilo ! Mám od ní knihy Babičko, vyprávěj 2x pro rodiny obou mých dcer a pilně píšu, dokonce i zdobím vylepovanými fotkami, obrázky a různými příběhy, které jsem prožila s vnoučaty. Konstatovala jsem, že mi 1 kniha nebude stačit, protože mých životních příběhů je tolik ! Sotva se mi jeden z paměti vynoří, připomene se mi další. Ovšem nejhorší je psát totéž 2x - nevím, nevím, jestli to má pravice vydrží :-))

Dobrý den, každý jednou uzraje a zjistí, že krev je krev. Mám spolužáka ze střední je zástupce biskupa. On vyučený prodavač a já mlynář. Po letech mi říká: "Víš Tvůj život bude na světě pokračovat. Máš 3 děti, zatím tři vnučky a ty budou mít zase děti a pokud si ten svět nezničí, tak Tvé geny budou pořád někdy na Zeměkouli nebo jinde? Ty poslední věty jsem přidal já. Milujme své děti a ony budou milovat nás. Oni to poznají samy. Jindra

Fandím paní Kopřivové a dalším, kteří propojují generace a vnášejí do života klid a harmonii.

No, když myslíte... ? Nebo, nesmí být moc dlouhý. A teď do mě.