Dvojitá srdíčka

Už jsem si zkopírovala recept,díky Aničko jsi šikulka.

ňam :-)

Krásné cukroví, umělkyně Aničko, musím si ale nechat zajít chuť. :-D

Aničko, jsou krásná a jistě i moc dobrá. :-)

Ách! Aničko, to je krásná dobrota. Také budu opisovat. Je s tím jistě hodně práce, ale výsledek stojí za to.

Aničko, ty jsou! Jsi šikulka a hned jsem si uložila recept. Děkuji.

Předevčírem jsem si na vás vzpomněl! Pomáhal jsem s přípravou sádlových knoflíků a tak nám to šlo, že povídám: Pásová výroba. Jak ve Všetulech! Pro neznalé - Všetuly jsou část Holešova s továrnou na cukrovinky Sfinx. A paní Potůčková tam kdysi pracovala.

Jen dodám, že recept je od manželové maminky, která jej měla od své tchýně, která vařila v klášteře. Takže recept dědí snachy :-) Dokud jsme bydleli po naší svatbě u manželových rodičů, tak jsme vařili, pekli v jedné kuchyni společně. A později manželova mamka nám dala návrh... Já jako vyučená kuchařka prý budu vařit a ona nakupovat na to vaření suroviny. Takto to fungovalo téměř 2 roky, než jsme se odstěhovali do vlastního panelového bytu, který dostal manžel od svého zaměstnavatele. Tehdy se nám nejlépe šetřilo :-). Manželova mamka měla srdce ze zlata.

Aničko máte to krásné a já si zapíši recept.Musí to být dobré cukroví.

Mňamky vypadají úžasně, také vyzkouším , ale až po vánocích, třeba v únoru, budeme slavit zase narozky a nový kolotoč oslav začne.