FOTO: Oldřich Čepelka

Hudební nástroj kulomet

12. 12. 2021

O tanku nebo plamenometu jako o hudebním nástroji jsem nikdy neslyšel. Ale o kulometu, to ano. Byl to můj otec, kdo jej začlenil mezi trombóny, klarinety a bubny. A budete se divit, mělo to svou hlubokou logiku. Tak tedy…

Můj příběh vzpomínky

Autor: Oldřich Čepelka

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 13.12.2021 13:48

Velmi zajímavé Oldřichu.

Jan Zelenka 13.12.2021 11:00

Oldřichu, pěkně napsáno.

Jaroslav Vrabec 12.12.2021 15:58

Čtivě napsáno! Jako dlouholetý náchoďák mohu historické události jen potvrdit.. Díky.

Jiří Dostal 12.12.2021 15:54

:-) :-) :-) Řeklo se - nereagovat! Holt se chtíč neudržíč neudržel! Ale v dobrém - pěkné svátky! :-) :-) :-)

Oldřich Čepelka 12.12.2021 14:33

Ja, natürlich, Herr Obergruppensexappeal.

Jiří Dostal 12.12.2021 14:31

:-) Povedené, jsme podobné krve, "Die Fahne hoch, die Reihen fest geschlo3en, SA marschiert..."

Martina Růžičková 12.12.2021 14:08

Zajímavý příběh s hudbou a vaším tatínkem v hlavní roli.

Zpět na homepage Zpět na článek

Křižovatky života

Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi položil, ale tehdy jsem si na ni neodpověděl. Až nyní se o to pokusím.

Jan Zelenka

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Lednová vzpomínka na mladá léta

Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.

Marie Ženatová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková