Penzista Fanouš Hovorka na patnáctý pokus sehnal přivýdělek. Statný, skoro dvoumetrový a sto kilogramů vážící důchodce dostal místo u jedné soukromé hlídací agentury. Byl tomu rád. Splnil si totiž svůj velký životní sen a na jeho realizaci si vypůjčil u Komerční banky jistý obnos. Kdyby jej splácel z důchodu, smrskla by se jeho životní úroveň na životní minimum. Svůj sen uskutečnil, v divokých snech jej ovšem začal pronásledovat fenďák, exekutor v černé buřince. Ve snu se stávalo, že mu pán v černé buřince odnesl televizor. To pak Fanouš vyhrabal ze skříně černobílý Šilelis a pomocí lupy sledoval na malinkaté obrazovce své oblíbené televizní pořady. Aby tomu zamezil, začal důchodce kupovat Inzertexpres a důkladně studovat rubriku Volná místa.
Podařilo se. Důchodce vyfasoval černé kalhoty, sadu košil, vázanky a zimní bundu s nápisem na zádech. Byla mu také přidělena visačka s jeho vlastní fotografií. Tímto aktem si uvědomil, že jeho vlast vstoupila do Evropské unie! Zaměstnavatel jej odvezl na vrátnici vlastním vozem. Měl s ním tento rozhovor:
,,Na této vrátnici zaměstnávám tři padesátníky. Tito hoši si závidí nos mezi očima. Handrkují se o každý haléř, hádají se o každou hodinu. Každý má za měsíc dvě stě padesát hodin. Sami si malují šichťáky a někdy slouží celý týden v jednom kuse! Budete jim dělat čtvrtého a zaskakovat za dovolené a případné nepředvídané události. Jste člověk komunikativní a jenom na vás záleží, jak vás přijmou. Připravte se na to, že vás nebudou mít rádi!“
,,Buď zdráv! Vítej u nás. Co tě k nám přivádí?“ zahlaholil mezi dveřmi vrátnice plešatý tlouštík. Změřil si příchozího kritickým pohledem a pokračoval: ,,Jsou to darebáci. Abych měl osm tisíc čistýho, musím se tady honit přes dvě stě hodin měsíčně. Musím tady vydávat klíče, chodit na obchůzky a všechny příjezdy a odjezdy aut zapisovat do počítače! Pracuji s počítačem, a to není žádná sranda. Sloužím v jednom kuse a za to mám mizerný plat. A ty mi ještě sebereš dva a půl tisíce korun!“
,,Vážený příteli. V padesáti letech sloužit na vrátnici není žádné terno. Počítač dnes ovládají desetiletí kluci a ty asi v noci nejseš příliš aktivní, když dokážeš sloužit tři šestnáctky po sobě a mezitím ještě doma roznášíš s manželkou poštu! Vrátný je na stupnici ohodnocení zaměstnání na posledním místě, hned vedle uklizečky.“ Tohle si ovšem nový zaměstnanec říká jen v duchu. Nebudou jej mít rádi. Proč ještě přilévat do ohně nevhodnými poznámkami a vyrábět si další nepřátele. Důchodce usoudil, že z vděčnosti za obdržené zaměstnání bude tiše, jako malá myška!
Práci třem padesátníkům nový přírůstek dlouho nekazil. Vedoucí mu sdělil radostnou zprávu.
,,Mám pro vás práci. Máte uniformu, máte figuru a máte zarputilý výraz v obličeji. Zakoupíte si černou vestu, na tu zavěsíte visačku s vlastní fotografií a postavíte se do obchodu s drahými parfémy. Tak budete stát devět hodin. Nejste vybaven pražádnými pravomocemi, slušní lidé si ovšem ve vaší přítomnosti nedovolí krást. Profík bude ovšem krást bez sebemenších zábran. Vyložená spodina se do tak drahého obchodu nedostaví. Pro předvídatelné ztráty je obchod pojištěn. Najali si naši agenturu a jako reprezentant naší firmy se musíte chovat. Po celou dobu budete mlčet. Dnešní obchod se řídí heslem Tomáše Bati – Náš zákazník, náš pán. Zákazníci si vás nebudou všímat. Musíte se stát součástí vybavení obchodu a musíte být od regálu s vystaveným zbožím pouhým okem k nerozeznání! Přeji vám hodně úspěchů!“
Ukecaný důchodce se postavil do rohu prodejny a začal lovit bobříka věčného mlčení. Devět hodin mlčení je problém i pro řeholníka. Ten si může potichu brumlat modlitby. Fanouš se baví pozorováním návštěvníků. Devět hodin uteče jako by nic. Důchodce nic nebolí, nemá potíže s krční páteří. Bolavé nohy vždy doma ponoří do lavoru s teplou vodou a karlovarskou solí. Obolavělá chodidla pak namaže Alpou a potře Indulonou. V prodejně je teplo a oči se popásají na spoustě krásných žen. Důchodce je spokojen a tři padesátníci na kmenové základně nemají tak důvod jej nenávidět.
Obchod s drahými parfémy je ve Fanoušově životě úplné nóvum. Nikdy si nic nemazal na hubu a nepoužíval za celý život ani krém na opalování. V práci fasoval toaletní mýdlo a v drogerii kupoval jen pěnu do koupele značky Avela. Po holení si potíral bradu Pitralonem, v lepším případě vodou po holení značky Don. Na stará kolena vklouznul do značkové prodejny zahraničních parfémů. Byl udiven prostředím, jako jeskyňář při objevení nových krápníků.
Bobřík mlčení je občas přerušen pohovorem s prodavačkou, nejsou–li v obchodě lidé. Občas si přítomná kosmetička vyzvedne u dveří paní a zmizí spolu v tajemné místnosti. V obchodě se totiž také provádějí kosmetické úkony. Tajemná místnost je opatřena lůžkem. Ostraha je zahlédla pootevřenými dveřmi. Tohoto faktu využívá pozorovatel k pozorování dámy před a po použitím kosmetické kúry. Fanouš si vzpomíná na reklamu jedné kosmetické firmy. Na dvou plakátech byla jediná a tatáž žena. Na levé polovině barevného bilbordu byla utahaná a vrásčitá stařena a na pravé krásná atraktivní žena. Stalo se to vyretušováním první fotografie! Důchodce se snaží zapamatovat vzezření dámy, mizející v tajemné místnosti. Snaží se její vzezření zafixovat do paměti, jako postavení šachových figur po přerušení zápasu. Po několikadenním pozorování zjišťuje, že dáma vycházející z místnosti po prodělané kůře není o patnáct stovek hezčí, ale lehčí! Péče o pleť je ovšem na místě.
,,Pane, vy mne sledujete! Myslíte že kradu?“
,,Paní, je to moje práce. Co kdybyste měla náhodou v kabelce pistoli?“ zareaguje drsňák s výcvikem. ,,To nebyl dobrý vtip!“ reaguje paní a v rozčilení zakoupí dárkový balíček za dva tisíce korun. Prodavačka za jejími zády dělá vše prozrazující posunky. Tato dáma je známa po celém městě. Sekýruje každou prodavačku, ale vždy si odnáší nákup za několik tisícovek.
Vietnamský obchodník se výběrem nezdržuje. Prohlásí: ,,Tědum balíčků!“ Bez mrknutí oka vytáhne prkenici a odpočítá čtyři tisícovky. Je před vánocemi a on jistě obdaruje sedm českých prodavaček svého kamenného obchodu se zbožím záhadného původu.
Důchodce je pozvolna pohlcován prostředím. Už ví, co je to sprchový gel a pleťová maska. Došlo mu, že tady buď zblbne, nebo jej klepne pepka a jeho duše vyletí z tohoto obchodu přímo do nebe, bez přestupní stanici v očistci. Odehraje se úkaz, nanebevzetí drsňáka, udolaného parfémy. Že už se tahle událost blíží, uvědomuje si strážce jednoho krásného odpoledne.
Do prodejny přichází elegantní pán s kufříkem. Nezdržuje se. Proběhne prodejnou a mizí v prostorách, určených pro kosmetické služby. Proboha – neměl ten pán snad na nohou lodičky? Červ pochybnosti vrtá hlavou strážného důchodce. Nic takového. Pán se objevuje za chvíli v prodejně se žebříkem a začíná postupně vyměňovat vyhaslé žárovky. Řemeslník! Proboha! Už i takový jednoduchý úkaz poměřuje Fanouš Hovorka parfémovým metrem. Je čas odejít!
Uplynul měsíc prosinec. Je čas se vrátit na vrátnici a vybojovat boj se třemi padesátníky, vrátnými, kteří udržují svoji životní úroveň pomocí přesčasů. Nestalo se tak. Pro velký úspěch bude bodygard Hovorka pokračovat ve strážení voňavek nadále. Smířil se s tím. Neustále má před sebou představu fenďáka v buřince a v prodejně je teplo.
Koncem měsíce ledna se dostavil úspěch. Po celou tu dobu se bodygard modlil: ,,Holky nedopusťte, abych musel zasahovat! Velice by se mi nelíbilo, kdybych vás musel některou chytit za ruku a předat policii. Mějte rozum!“ Byl vyslyšen. Hřmotnou postavou a zarputilým výrazem, podařilo se mu předejít jakémukoliv incidentu.
Ten pán přišel značně podroušen. Přihrnul se k regálu s drahými produkty. Jakmile spatřil ochranku, začal se k ní otáčet zády, aby nebylo vidět na ruce. Strážce byl nucen obíhat jej v soustředných kruzích. Vypadalo to jako veselý gag v němých groteskách. Najednou zmizela v kapse přítomného tuba s drahým obsahem. Ostraha zareagovala. Chytila pána za ruku, vytrhla mu z rukou tubu a vyhodila jej z obchodu.
,,Můžeš být rád drbane, že jsem tě nedal policii!“ křičel hlídač za pánem ještě před prodejnou.
Prodejnou se ozval potlesk. A tu napadla drsňáka strašlivá myšlenka.
Osvědčil se! Takto se z této prodejny nikdy nedostane. Zůstane asi mezi voňavkami na věčné časy!
