Více než modelky ho baví dámy s vráskami. Fotograf Adolf Horsinka portrétuje staré lidi

NO nevím,dnes mnoho žen ani ve vyšším věku jako stařeny nevypadají.

Mám radost, že se věnuje čas a umění i starším lidem, ze kterých mluví jejich život , jaký prožili. Na fotkách jsou krásní lidé.

Dnes existují programy na internetu, které podle vaší fotografie vytvoří vaši podobu za 10, 20, 30 let. Původně to bylo prý vynalezeno pro potřeby kriminalistiky. Pro pěkné každodenní hezké probuzení by mělo být vynalezeno konečně zrcadlo do koupelny, u kterého by si i rozespalý člověk (dědek) dokázal na jeho boku nahmatat kolečko, které by ho otáčením v koupelně vrátilo do minulosti v takové podobě, kde by se sám sobě ještě líbil a měl tak chuť prožít s elánem toho mladého věku celý den. V současné době při ranní hygieně, kterou už nepřeháním, protože se na sebe nevydržím dlouho dívat, tak pak po snídani raději ulehnu rychle ještě zpátky do pelechu, abych tomu krásnému novému dnu oslavujícímu krásu nedělal ostudu. Žádnou oblibu ve stařenách nemám, touto úchylkou netrpím, to se raději jen kouknu na chvilku na ten pořad, kde vystupují někde u moře v teplých krajích doslovní krasavci a krasavice. Nebo vyloženě na stránky pro dospělé. Ale na některých starších ženách obdivuji tu sílu, když to stárnutí zvládají s humorem a mám je chuť za to políbit. Tedy i s tím, že si je ve své fantazii dokážu představit, jaké byly jistě krásné za svého mládí a dokonce to uvěřím i těm, které jsem znal a jejich krásu jsem nikdy dříve neobjevil, ale ten jejich smysl pro humor mi umožní se vedle nich taky cítit lépe, tedy dokud nebude vynalezeno to zrcadlo, které mi bude lhát, že jsem stále ten nejkrásnější.:) :)

Já se taky nerada fotím,čím jsem starší,tím méně. Tak nějak je mi líto,že na té fotce už není vidět děvče jako květ,jak se uvnitř cítím,ale nějaká vrásčitá stará osoba,co mi skoro není podobná.....

Děkuji za pěkný článek k zamyšlení.

Velice milý a pohodový rozhovor. Děkuju.

Souhlasím s panem Horsinkou. Taky moc ráda pozoruji maminku a její oči, které vypráví. Naštěstí si pamatuji hodně z trablů, kterými prošla. Byla bych radši, kdybych tohle prožívala ve dne a ne v noci. Pak mám spánek přetrhaný a nejsem v pohodě. Ale duševně jsem s mamkou v pohodě, už tomu všemu rozumím a chápu.

Pan fotograf mi mluví z duše. Krásná slova a krásná práce. Já vím, že mé fotografie z pečovatelského domu jsou nedokonalé, ale i tak si myslím, že ta moje "práce" má význam.

Krásné portréty, článek jsem ještě nečetla a už se na něj těším.

Pane Adolfe děkuji Vám za nás starší.