Život je takový, jaký si ho uděláme, říká devětasedmdesátiletý dobrodruh Bohuslav Douša

:-) :-) Že by se někdo zastavil zrevidovat mou tvořivost s obdarováním nakažlivými viry? Ve světě svěceném vironosiči a bacilonosiči je prosté se pinožit životem, jak jsem si ho udělal. :-) :-)

Žít život, jaký si ho udělám, umět být svůj v pohodě i v nepohodě, je dar, kterým ne každý je obdarován. Pan Douša umí být svůj a to je dobře. Kéž by tento "virus" byl silně nakažlivý :-)

Život je takový jaký musíme brát. Znám skupinu lidí kteří se zviditelnují kdykoliv a v jakémkoliv věku.V68 mi bylo 17 to asi emigrovat nešlo.Později když jsem měl rodinu a děti to byl bych barbar.Nikdo nemohl tušit že přijde 89. To jen nahrálo takovým seladonúm kteří se předvádějí .Kdyby nepřišel 89 tak o nich nikdo ani neví.

Život je takový, jaký si ho uděláme??? No – někdo má to štěstí, že má celý život ve svých rukách, ale já bych se spíše klonil k názoru z Forresta Gumpa - Máma vždycky říkala: „Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš.“

Závistivec si pomyslí, my v tom žít museli, on prostě nemohl. Je to každého volba. Když tu nechá rodiče, kteří by si k stáru zasloužili trochu jeho pomocí...Venku nikdo nikomu nic nedá zadarmo, pán měl dílem kliku, dílem se vypracoval. Ani já bych takto nadobro neodešla. Že bude rok 1989, při okupaci v šedesátém osmém nikdo nemohl tušit. Dnes tu pán asi nikoho nemá, no.

:-) :-) "... nad hlavou listí šumící v neviditelné doubravě,/ jdou věčně, dálkou šílení a bičovaní v únavě./ A z jitra jinde procitnou, než večer usnuli./ Přes kolik zemí přešli snem a kolik moří přepluli.../ O. Březina Ztracení

Dobrodružný život to tedy opravdu byl, plný práce, ale i zábavy a přeji panu Doušovi hodně zdraví do dalších let.

Hezké povídání a přeji hodně zdraví.

Tento muž, spolu s jeho vizáží a způsobem života se může většině lidí zdát zajímavý. Já k nim nepatřím.

Gran Canarii jsem si oblíbila už při první návštěvě ostrova v roce 1992. Od té doby jsme tam pravidelně s manželem létali. Nejraději mám hotel Beverly Park a procházku podél Atlantiku až do Maspalomas k majáku. Doufám, že i příští rok ostrov navštívím. Z přístavu Porto Rico jezdím ráda lodí do Porto Mogán. Jinak ale koupání v obou přístavech nic moc