Nerudní řidiči autobusů aneb doma je doma
FOTO: Alena Velková

Nerudní řidiči autobusů aneb doma je doma

10. 11. 2021

Ráda cestuji, ale nerada řídím. Proto jsem kdysi při dojíždění do práce občas využívala i meziměstský autobus. Nebylo to špatné spojení. Bus jel každou půlhodinu.

Pokud jsem přišla včas, získala jsem i místo k sezení a za necelou hodinku jsem pohodlně dorazila do cíle. Bez stresu z řízení. Bez zodpovědnosti. Nicméně zodpovědná jsem přece jen za něco byla. Musela jsem mít peníze na jízdenku připravené přesně. Řidiči totiž nikdy nemají drobné a nesnášejí, když musí vracet na větší bankovky. Placení kartou byla tehdy ještě utopie.

Co čert nechtěl, jednou se stalo, že jsem měla jen dvoustovku. Stoupla jsem si do fronty a doufala, že řidič do té doby, než nastoupím, bude mít dost drobných. Jenže přede mnou stál mladý muž a ten měl rovnou pětistovku. A pak to začalo. Platí takové nepsané pravidlo, že pokud řidič není dobře naložený, tak patří k obvyklému koloritu, že svoji nelibost projevuje tykáním:

„Nemáš menší?“

„Nemám,“ pokrčil mladík rameny.

Řidič zafuněl, zrudnul a naběhly mu žíly na čele. Začal vracet nazpět. Při tom na něm bylo vidět, jak nevýslovně trpí, když se loučí s drobnými, jako kdyby byly jeho vlastní.

„Ježiš, už jsem na řadě,“ začala jsem se potit a celá bledá jsem mu třesoucí se rukou podala moji dvoustovku.

„Vy si všichni myslíte, že ty peníze s*ru, co?“

Aniž by čekal až něco vykoktám, povídá: „P*ča, další!“ a nechal mě jet bez lístku.

Připadala jsem si trochu jako na Balkáně. Při jedné mé cestě do Srbska jsem v Bělehradě nastupovala do autobusu a měla jsem jen jakousi bankovku nevelké nominální hodnoty. Řidič mi také položil záludnou otázku, zda nemám drobné. Po mé záporné odpovědi zafuněl, zrudnul a naběhly mu žíly na čele. Udělal neopakovatelné gesto, nadechl se a vychrlil na mě:

„U p*čku materi, idi dalje!“ a zase jsem jela zadarmo.

Naproti tomu cestování po Japonsku je zážitkem zcela opačným a těžko popsatelným. Korektní, úslužní řidiči bez emocí, zato v uniformě a v bílých rukavičkách, mají drobné vždy. A tykání? To by raději spáchali harakiri...

Ale abych nám, Východoevropanům, nekřivdila, musím říct, že v Evropě jsou problémy s drobnými leckde. I v Holandsku. V posledních letech tam hodně cestuji za dcerou, takže mohu srovnávat. I zde jsem se jednoho dne dostala nečekaně do situace, kdy jsem musela jet autobusem. Místní řidiči sice také požadují přesné jízdné, ale u nich se už dá naštěstí platit kartou. Bohužel mladý řidič v tom mém neměl nazpět na pětieurovku a kartový terminál nefungoval. Proto se mě i on zeptal na drobné. Orosilo se mi čelo. S hrůzou v očích, že mě vyhodí ven a mě uletí letadlo, jsem se mu omluvila. A pak to přišlo. Se zářivým úsměvem a s lehkou úklonou mi pokynul abych postoupila dále do vozu a anglicky pravil:

„Dnes máte šťastný den madam, nemusíte platit jízdenku!“

No není to nuda? Zlatý náš Balkán. Prostě doma je doma.

cestování Podzimní soutěžení 2021
Hodnocení:
(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miloslava Richterová
Také mám dnes krásný den, jela jsem autobusem, který řídil Řidič. Každého staršího člověka předem srdečně pozdravil, ostatním na pozdrav odpovídal, všichni se usmívali. Vidíte, jak málo stačí? :-)
Krejcar Stanislav
A nesvádějme toto na západ nebo východ - je to v lidech nikoli v etniku a politickém režimu. Slušnost a komunikativnost patřílo k základům jež rodiče učily potomky. Alespon tak to bylo u nás v rodině, i když jak spívál Vodička Řidič ten tvrdý chleba má !!!
Krejcar Stanislav
Zeptám se jinak - jsou jen nerudní řidiči MHD a busů ? Nebo i pokladní v supermarketech a úředníci na úřadech ?? Tedy v podstatě všichni občané regionu ?? Každý jsme jiný, někdo nervák, někdo agresor, někdo handra.
Milan Sova
Pane Zelenko máte samozřejmě pravdu ;-) Problém je jen v tom, že lidi na západě to neberou zeměpisně, ale podle hranic bývalé železné opony. Jednoduše západ - východ :-)
Jan Zelenka
Článek by byl dobrý, až na to, že nás autorka posílá do východní Evropy, což už dávno neplatí. Zeměpisně jsme stále součástí Evropy střední.
Martin Vrba
Je to vždy o lidech, jak se dokáží vžít do postavení toho druhého. Něco jiného je, když nemá drobné na vrácení pokladní ve velkém supermarketu a něco jiného je, když nemá drobné na vrácení chudák řidič autobusu. On je tam sám, nemůže autobus nechat na zastávce a jít si někam do banky peníze rozměnit. Jeho funkce je velice odpovědná, má ve svých rukách životy mnoha lidí a neměl by být rozčilován stresem, že nebude mít drobné a vůbec by se neměl rozčilovat s cestujícími. Za to může ta snaha o ušetření platu pro jednoho člověka. Když v autobusech jezdili dříve ještě průvodčí, tak úkoly byly rozděleny. Řidič se staral o vozidlo a průvodčí o cestující a tedy i o jízdenky a o peníze. Já sem dojížděl každý den mnoho let za bývalého režimu, 70% cestujících v ranních spojích mělo tehdy týdenní jízdenky, ale když potřebovala průvodčí peníze – drobné, tak se obrátila klidně i na cestující a ti ji vypomohli. Za ta léta jsme se znali (průvodčí už ani nepotřebovali tu týdenku vidět – stačilo se jen pozdravit) – někteří řidiči i průvodčí jezdili na mé trati celá léta. Že by se tam vyskytl nějaký tak sprostě se vyjadřující řidič, jak je to líčeno v článku, tak to jsem nezažil. Ale opravdu platí, že by mělo být povinností a slušností každého cestujícího si obstarat přesnou sumu (pokud je mu známa) peněz k cestě, tak s tím naprosto souhlasím. Ti, co si každou chvíli, tak jako já, něco obstarávají u zásilkových služeb, tak tuto povinnost znají a respektují to a když mám jen velké bankovky, tak na to upozorním řidiče dodávky, když mi přijde výzva SMS, že už jede, a ten buď peníze zpátky má, nebo přijede později, prostě se mezi sebou lidsky domluvíme. Jednou nám pomohli i pracovníci, kteří před domem pokládali nové potrubí pro vodovod, protože i oni se dokázali vžít do naší situace – do situace toho druhého. „A vo tom to je“. Lidé, mějte se rádi – bude ještě hůř!
Naděžda Špásová
Dobře napsané. Já se zase radši vozím autem. Neřídím, nemám řidičák, mám osobního řidiče. Občas jedu do Teplic linkovým autobusem, vždy mám drobné. Musím přiznat, že řidič za volantem nemá ústa od ucha k uchu, spíš naopak.
Jana Vargová
Po zkušenostech s častým cestováním a placením u řidiče, pokud to jde, kupuji jízdenku on-line, jinak si vždy raději peníze rozměním. Protože jsem také zažila neurvalé chování řidičů. Ale abych je neházela do jednoho pytle, setkala jsem se i s těmi velmi slušnými a chápavými.
Milan Sova
U nás je to deset Eur ;-) Pokud máte větší bankovku, tak vás řidič nemusí vzít do autobusu. Je to napsaný na každým busu u nástupních dveří :-) Ale ono to ve finále zase není tak hrozný ;-) Všichni místní jezdí na Südtirol Pass a turisti zase na hotelu dostávají Almencard a jezdí zdarma :-)
Alena Velková
Vím, že jsme Středoevropané, nicméně jsem si všimla, že nás na Západě bohužel házej do jednoho východoevropského pytle...a jinak se mi toto označení víc hodilo :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?