Ilustrační foto: Pexels

Zuzana (63): Ztráta manžela byla impulsem pro můj nový život

4. 11. 2021

Můj muž zemřel, když mi bylo 59 let. Naboural se v autě. Naše manželství nebylo moc dobré. Vím o jedné jeho nevěře. Občas se napil a pak si vyléval zlost na mně, ponižoval mě. Já jsem to všechno vydržela, protože jsem přesvědčená, že pro děti je lepší žít v úplné rodině.

ovdovění

Autor: Redakce

Hodnocení:

(4.9 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Antonín Nebuželský 4.11.2021 11:24

Jednoznačně pro.

Zora Xx 4.11.2021 10:44

Dobrý den, špatně jsem klikla v "hodnocení" - tak mě příběh zaujal, že jsem chtěla uvést 5 bodů, a odklikla jsem špatně .. umí-li kdo opravit, předem děkuji !! A pí pisatelce přeji mnoho štěstí i nadále !!

Vladislava Dejmková 4.11.2021 10:19

Také vám to moc přeji a děkuji za sdílení příběhu. Třeba to někomu může pomoci.

Helena Štěpánková 4.11.2021 09:36

Přeji vám, abyste prožívala s vaším novým partnerem samé hezké chvíle.

Zpět na homepage Zpět na článek

Pro náš velmi dospělý věk není řešením sedávat v koutě, říká třiasedmdesátiletá Marie Magdalena Klosová

V jedenašedesáti letech ovdověla poté, co manžel podlehl následkům těžkého zranění na lyžích. O svých stavech duše po smrti milovaného muže a pak po čase o naději a nové lásce velmi otevřeně vypráví bývalá profesorka francouzštiny Marie Magdalena Klosová.

Jan Raška

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Hana (68 let): Rodina mě odsoudila, protože jsem se nepostarala o manžela

Jednou jsem někde četla, že pokud se někdo nestaral o těžce nemocného seniora odkázaného na pomoc druhých, nemá právo odsuzovat nikoho, kdo to nezvládl. Tak se tou větou nyní utěšuju. Nezvládla jsem se postarat o muže, který trpí těžkou demencí a dalšími potížemi.

Redakce

Zdenka (71): Největší lásku jsme prožívali před manželovou smrtí

Jsou to už dva roky, co manžel podlehl těžké, nevyléčitelné nemoci. Dlouhé dva roky, ale jako by to bylo včera. Každý den na něj intenzivně myslím, na jeho odcházení, které bylo smutné a zároveň krásné.

Redakce

Vdova Helena (67 let): Moji blízcí mě kritizují, že málo truchlím

Prožila jsem s mým mužem čtyřicet let. Byly to roky radostné i méně příjemné, jak už to u dlouholetých manželství bývá. Zemřel po dlouhé těžké nemoci. A já se teď dozvídám, že se prý nechovám tak, jak by vdova měla. Údajně jsem nevhodně veselá.

Redakce