FEJETON: Dámy prominou…
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Dámy prominou…

31. 10. 2021

Jak známo, šéf olympských bohů Zeus se s věrností své ženě Héře moc nepáral a pilně rozséval nemanželské haranty po celém antickém Řecku. Třeba obcování s bohyní paměti Mnémosyné ho evidentně bavilo, měl s ní hned devět holek. Mně tím teda dost naštval…

Musím upřesnit: nevadí mi jeho promiskuita, ale to, že s Mnémosyné neměl taky alespoň jednoho kluka. Z holek se totiž staly múzy neboli božské ochránkyně umění, ale protože neměly bráchu, logicky se nedostalo na umělecký obor z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších – na vaření. Skutečnost, že inspiračním bohem v této oblasti by musel být výhradně chlap, tedy múzák, není doufám nutné zdůvodňovat. Při vší úctě, milé dámy, ženská by to prostě nezvládla. Ano, ženy jsou velmi často vynikajícími kuchařkami, mnohé mají i vynálezecký potenciál a experimentátorskou odvahu, ale chybí jim jakási vyšší imaginace, cosi, co by se možná dalo nazvat gastronáboženská exaltace či kuchyňská nirvána. Ony sice vaří, ochutnávají, dotvářejí, ale nesní při tom. Pohybují se kolem sporáku racionálně, tu uchopí nůž, tu struhadlo, tu kvedlačku, kdežto chlapův pohyb je hononosný, rituální, slavnostní. Prostá kuchyně se mění v chrám, v ateliér, v rajskou zahradu Eden. On nekrájí, nestrouhá, nekvedlá, nýbrž provádí zenový obřad krájení, strouhání, kvedlání. A když se blíží okamžik konečného zrození pokrmu, chlapův dech se zrychluje, jeho zřítelnice se roztahují, dostává se do transu tančícího derviše. Strávníkům pak svůj výtvor předkládá s lehkým sebevědomým úsměvem triumfátora, neboť bezpečně ví, že naprosto nemůže nastat situace, že by to snad někomu nechutnalo.

Kuchtění je stoprocentně nejstarší umění (no dobrá, tak chcete-li, řemeslo) světa. Sice se to říká o prostituci, ale s tím já nesouhlasím, podle mě i pravěká šlapka si nejdřív uvařila chutnej kousek mamuta, než vyrazila do práce. A je to taky činnost dějinně věčná, vždy tu byla, je tu a vždy tu bude. Schválně si třeba skočte do nejbližšího knihkupectví a uvidíte, kolik metrů regálů zabírají kuchařky. Kamarád Mára, kterej je knihkupcem, říká: „Jó, kdo má dneska do zadku jen trochu veřejně známou díru, napíše kuchařku.“ Podle něj je nejvíc kupujou chlapi, což já si ale vykládám tak, že to jen náš mužskej tvůrčí duch si v nich hledá inspiraci k velkým individuálním činům. Nikoliv tedy návod. Vím, o čem mluvím, sám jsem si pár takovejch spisků taky koupil.

Dámy teď možná namítnou, že to se nám to invenčně tvoří, když vaříme pouze pokud na to máme náladu a ještě většinou jen líbivé specialitky, kdežto ony musí dennodenně standardně sytit hladový krk rodiny. Mají určitě pravdu, nicméně v tom netkví jádro pudla. Jde o filozofii a strategii niterného přístupu. O ono nedefinovatelné chvění kdesi v bludišti mužského duševna, které nám při vaření šeptá do mozků: „Hej, chlapče, nespokoj se s tím, čeho již bylo dosaženo! Učiň další krok v historii gastronomie! Zvedni tu výzvu! Zkus do toho prdnout ještě hořčici nebo chilli!“ A tak se roděj geniální vynálezy, jako napřiklad Jirkův becherovkový dip, do kterého si namáčíte chleba přikusovaný k romadůru. Nebo Robertův česneko kurkumový jogurt s gothajským salámem, a tak dále.

Ale vraťme se na Olymp. Zeus Mnémosyné synka prostě neupletl, múzák vaření (mohl se jmenovat třeba Metabolitidés nebo Gastromachros) neexistuje. Divím se, že to hromovládného nenapadlo už proto, že v tý jeho boží partě se stereotypně dlabala jen ambrosie a nektar. Bez fantazie, furt to samý, den po dni. No a my lidé si tedy musíme poradit sami, inspirativního múzického polibku nad hrnci a pekáči se nám nedostane. Škoda! Ačkoliv…, když tak o tom přemýšlím, takhle je to možná přece jen lepší. Představa, že vařím, čekám na políbení múzy a on si to přihasí obtloustlej Metabolitidés v bílé říze, mně vlastně moc neláká. A už vůbec ne, aby se mi po kuchyni potloukal, když vaří manželka a já třeba zrovna nejsem doma!

Fejetony Tomáše Poláka
Hodnocení:
(4.7 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Dobrý den, jsem velmi rád, že mi manželka vaří již několik let. nemusí u toho snít, protože by se mohlo stát, že by něco připálila. Vzpomněl jsem si na příhodu v nemocnici. Vedle mě ležel urostlý čtyřicátník, dělal vyhazovače v bordelu. Povídám mu: "Co holky, máte pěkné"? "Jo v posteli výborné, ale uvařit neumí". Jindra
Zdenka Jírová
Vtipně napsané, ale-nenadržujete trochu mužům? Píšete, že ženy vaří bez vnitřního nadchnutí při vaření guláše nebo rajské omáčky? Musím říci, že bych byla bývala velmi povděčna svému muži, kdyby ho to "Nadchnutí pro vaření" prostoupilo alespoň jednou týdně nebo měsíčně. Musím konstatovat, že ani jednou za rok. Jeho jediná kulinářská činnost bylo uvaření čaje s rumem a v případě mé déletrvající nepřítomnosti pod hrůzou, že umře hlady, si usmažil vajíčka. Dokonce nebyl nadchnut ani když by si měl připravené jídlo ohřát. Raději trpěl hlady a čekal, až se vrátím. Pokud byla má absence déletrvající, šel k mamince. Takže na mně zůstalo vaření sice zcela obyčejné, ale bez múzy.
Oldřich Čepelka
Jazykově dokonalé, nápadité, k tomu to téma - *****
Danka Rotyková
Zajímavé a neotřelé.
Zdenka Soukupová
Takovéhle kuchyňské zamyšlení z "božího" pohledu jsem ještě nečetla. Tohle se mi moc líbilo. ☼☼☼
Naděžda Špásová
I u nás se občas ke sporáku postaví chlap, ale většinou je to na mně a vadí mi to jenom občas. :-)
Jana Šenbergerová
U nás to máme rozdělené. Vařím já, on se stará, aby bylo z čeho, když si oba pochutnáme, umyje nádobí a já ho utřu a uklidím. Spokojenost na obou stranách. I když ten múzák by se možná někdy také hodil ...
Jana Vargová
Hvězdiček 5!!! Ne jen ☆☆☆!
Jana Vargová
Zase príma čtení. A k těm božským synkům: kdyby byl nějaký Meta...., musel by k sobě mít třeba Kastroloumytis. Teda pokud by ten Meta... měl odpor k mytí nádobí.
Daniela Řeřichová
Díky za úsměvné čtení.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.