Bývá náš pokročilý věk vždy výhodou?

Zestárnout není umění,umění je to nést.Werich

I na tomto příspěvku je vidět, jak Vám psaní jde, i že Vás baví. Přeji Vám, ať můžete ještě mnohokrát pobavit i nás, čtenáře.

Hezky napsané.

Sympatická úvaha vhodná na portál pro aktivní seniory. I my máme ještě kus života před sebou, tak proč si ho neužít.

Přesně tak, Soňo. I když to žití občas bolí, máme pořád ještě co dávat. Ještě jednou vám všem děkuji za ohlasy.

Hezky jsem si početla, když odmyslíme občasné bolístky a pořád to ještě trochu jde, tak stojí za to žít a radovat se z toho žití, které nám je dopřáno.

Moc hezké zamyšlení. Jako ta vaše vždycky.

Věrko, pamatuji si ledacos, hlavně to, co nemusím.?

Puberta byla také blbé období, z té i z té zastydlé se dá přece jen po čase vybřednout, ale stáří je už jen horší a horší a máme ho až do smrti. Na stáří nevidím nic povznášejícího a ani nevěřím, že člověk nějak moc ve stáří zmoudří, opak je pravdou, demence je podle všech statistik naše budoucnost. A tak jsem dodatečně rád, že jsem chytil ještě kolem padesátky druhou mízu. Že jsem „zestárl“, jsem poznal v zaměstnání už kolem čtyřicítky, celý život jsem dělal už od školy baviče všech kolektivů, těch vrstevníků i těch starších spolupracovníků. Pak, když mi bylo těch asi 40, tak do zaměstnání nastoupilo asi šest vysokoškoláků a ti rázem dali najevo, že pro ně jsem dědek a že oni od té chvíle budou podnikovou zábavu organizovat už oni. Stal jsem se odkecanou „primadonou“. Další mízu už asi nechytnu, to spíš jen covida, tak jsem pro jistotu očkovanej a i jinak se snažím na mnoho věcí reagovat spíše už jen smíchem pro sebe a do sebe tak, že sérum na všechno nedůležité. :)

Vnímám Váš příspěvek jako takřka odborně filozofické a zároveň poetické zamyšlení nad vyšším věkem. Mám dost o čem přemýšlet a děkuji.