Tato známka prokazuje, že potravina je připravena a zabalena podle předpisů kašrutu. Mnozí ostatní Židé jen dodržují některá, nikoliv nezbytně všechna pravidla kašrutu.
S potravinami živočišného původu se zachází stejným způsobem jako se zvířetem, z kterého pocházejí. Vejce a mléko se tak povolují, jen pokud pocházejí ze zvířete, jehož konzumaci povolují pravidla kašrutu /výjimkou je med, který je povolen, ač včely povoleny nejsou/. Úplně zakázané je maso vepřové, maso z plazů a obojživelníků. Veškerá zelenina a ovoce, jakož i mouka se musí zkontrolovat a očistit před spotřebou, aby byla jistota, že neobsahují hmyz.
Nelze míchat maso a mléko. Nesmí se vařit společně nebo jíst. Zbožní Židé mohou čekat až šest hodin po požití masa, než začnou opět jíst mléčné produkty. Potraviny, které nejsou ani maso, ani mléčné produkty, se nazývají "parve" Do této kategorie spadají ryby a veškeré potraviny, které nejsou živočišného původu. Například vejce jsou parve,i když živočišného původu jsou. Nesmí se jíst potraviny upravené způsobem, který porušuje šabat.
Člověk je tím, co jí - tak zní motto příznivců biopotravin. A tak přesně přistupují ke stravování i Židé. Jedním ze základních pravidel kašrutu je, že je možné jíst pouze maso zvířat, která jsou sudokopytníci a zároveň i přežvýkavci. K těm patří ovce, hovězí dobytek, kozy a jelen. Ale to neznamená, že maso je košer. Záleží totiž i na tom, jak zvíře bylo poraženo a rozporcováno. Proto takový hovězí steak v restauraci je stejně "nečistý" jako vepřové.
Židé věři, že duše sídlí v krvi. Zvířata se smí zabíjet pouze tehdy, když je chceme jíst. Musí se ale zachovat respekt před Božím stvořením a nesmí se narušit jeho duše. Zvířata se tedy usmrcují zvláštním způsobem. Hebrejsky se tato rituální porážka nazývá šchita /košerování/. Mezi lidmi panuje ohledně košerování spousta nesmyslů. Ne každý Žid může "košerovat". To může jen šochet - speciálně vyškolený člověk.
Ráda bych se zmínila o nádobí. Protože židovská hospodyňka ho má trochu více, než bývá běžné. Je třeba mít nádobí oddělená pro masná a mléčná jídla, a tak nádobí musí být dvojí. Moje maminka měla nádobí troje, a to i na potraviny označené jako parve. Aby se odlišilo, měli jsme doma nádobí v barvě modré pro mléčné potraviny, červené pro masné a pro ostatní v barvě bílé. Stejně se pak nádobí musí mýt odděleně.
Kdo sledujete v TV seriál Osada, si mohl všimnout, že jeden z obyvatel chatové osady praktikující judaismus, měl i víno košer. Židovská kuchyně se může jevit poněkud nudně, podléhá totiž spoustě náboženských pravidel určených Tórou, díky které je výsledný pokrm "košer" /tedy rituálně čistý/. Jak jsem se již zmínila, mléčná a masitá jídla se nesmí kombinovat a z jídelníčku je např. vyřazeno vepřové maso. Jako koření se nejčastěji používá máta, skořice, sezam, koriandr, datle, pomeranče a hrozny.
Moje maminka připravovala výborný šoulet či getfisch. Nejraději jsem měla různé pečivo, kam byl přidáván med.
Shalom
