Fotoreportáž: Setkání v Hradci Králové

O nic méně, po dlouhé řadě let připouštím, že ten pocit méněcennosti byl pouze v naší/mojí hlavě a to díky tomu, že jsem na tuto myšlenku/hru přistoupila. Nedostatek sebevědomí, pokud není v rovnováze s dostatkem, tak pocit méněcennosti se s člověkem dokáže táhnout dlouhou řadu let i s nepříjemnostmi, které sebou přináší. Dnes už si umím se sebou poradit, tehdy jsem to neuměla, takže to byl každopádně můj problém. Dnes když mě někdo osloví, třebas s dobrým úmyslem, tak ten nepříjemný pocit stále někde uvnitř dříme, ale díky odpuštění a to hlavně sama sobě, už "nebolí" :-) :-)

Elen, to víš že dovolím, můj příspěvek totiž není stížností, ale pouhou vzpomínkou. Nic méně pošetilost a to nejen mládí, spočívá i v povyšování-se nad druhými. Tvým a samozřejmě i mým tvrzením, "co je lepší, než vůně čerstvě upečeného chleba a pečiva", bychom u našich vrstevnic, studentek středních škol, končících maturitou, i když z daleka neuměly co my, těžko obstály :-) :-)

Jitko, když dovolíš, pošetilé mládí. Vždyť, co je lepší než vůně čerstvě upečeného chleba a pečiva vůbec. Kavčí plácek je určitě hezčí a poetičtější název než Malé náměstí. Děkuji za hezkou vzpomínku a Aničce za fotoreportáž.

V HK jsem byla s manželem na několikadenním výletě před deseti lety a udělal na mě úžasný dojem, stejně jako Tvé fotografie, Aničko. "o)

Děkuji průvodkyni Vlaďce a fotografkám Aničce a Aleně za možnost vrátit se o 56 let zpět a zavzpomínat na dobu, kdy Švehlova ulice byla Švermova, v přízemí domu č.p. 512 byla jedna ze tří pekáren, kam jsme chodili na praxi a v prvním patře jsme měli denní stacionář, neboť jsme do Hradce dojížděli linkovým autobusem z Opatovic, kde jsme měli internát. Vzpomínám jak jsme se jako holky styděly že jsme "jen" pekařky, když jsme na káře rozvážely pečivo. Do školy jsme chodili na Kavčí plácek, dnešní Malé náměstí. O historii jsme se tehdy opravdu nezajímali, ale dominanty města, krom nových fasád se nezměnily. Ve zmíněném nápisu bych řekla, že se jedná o pravdu bratrskou.

Hanko a Františku, děkuji za váše komentáře. Františku, snažím se psát krátké články, ale trvá mi to docela dlouho. A příště mi, prosím, tykejte.

Zachycení výletu do HK na fotografiích svědčí o pohodě, která v tento den v "tlupě" panovala. Mám rád Vaše krátké, ale výstižné články.

Paráda.

Děkuji za komentáře a mám radost, že fotoreportáž zaujala. Paní Ireno, děkuji za rozluštění nápisu. Hledala jsem v citátech o pravdě, ale nenašla. Zuzko, znak jsme objevily i na poklopu kanálu. Dano, určitě i do Pardubic přijedou íčkaři. Jani, paní Irena nápis rozluštila. Vlaďko. Ještě jednou děkuji za zajímavou procházku městem. Byla to zdařilá akce.

Omlouvám se za zdvojení. Nevím, proč se mi to občas stává. A ještě jsem si vzpomněla, že jsem byla v hradci ve velmi zajímavém Akváriu.