Všichni stárneme, ale ne stejně rychle. Proč biologické hodiny neukazují všem stejný čas?

Proti věku netřeba léku. Věk je jen číslo a to se zvyšuje všem stejnou rychlostí, pouze někomu kratší a jinému delší dobu. Na rozdíl od věku se s tělesnou kondicí dá pracovat v každém věku.

Jak se říká, proti věku není léku . Bádání nic nezmění.

Bylo mi čtyřicet a byla jsem se 17letou dcerou v Prostějově - obě krásně štíhlé, dlouhé vlasy, na sobě stejné svetříky, které jsem upletla. Tu nás zastaví jedna paní a říká: "Vy jste jako hezká dvojčátka..." Ale od té doby ovšem uplynulo 35 let a moje tělo už mi každodenně ráno hlásí...! Pozor, pozor, je ti víc než 75+...

:-) :-) Ještě hůř, paní Caklová, vždyť naše generace přižila mirákl dožitím svého věku bez dramaticky banálních rad a všelijakého koučovacího meteorismu... :-) :-)

Když pominu příspěvky níže, tak celý článek na mě dělá dojem, že lidstvo na těch všech amerických, izraelských, britských, novozélandských a nevím ještě kterých vědcích se stane natolik závislé, že se bez jejich "výzkumů" ani neuprdne :-) :-) :-)

Ve 45 jsem dle ostatních vypadala na 35. Byla jsem štíhlá, chodila jsem plavat, cvičit, jezdila na kole, bruslích. Člověk by řekl, že manžel takhle vypadající ženy by mohl být rád. Ten rozvod, kterým mě chtěl vytrestat, byl ale tím nejlepším, co mohl pro mě udělat. Není nad to, žít podle svého a v klidu. No, jestli pořád vypadám mladě? Vůbec ne. Chtěl vyplatit. Dnes bych na to nepřistoupila, protože těch pár let se třemi zaměstnáními se na mě docela zdravotně podepsalo. Zdravou mám snad jen tu hlavu. A na těch šedesát plus už skutečně vypadám.

Zjevem bych si tipl, že budu na svém, tj po sedmdesátce. Duševně asi mládnu, manželka už mi hledá místo ve školce :-)

:-) :-) To jsou věci! Dorostoví lékaři mi v už patnácti tipli zdravotní prognózu a naplňuji ji bordelem svého života dodnes. To bylo...v roce 1967, já jenom, že s Kazatelem "nic nového pod sluncem..." :-) :-)