Příliš mnoho jídla. Přehnaně nakupujeme, jíme i vyhazujeme
Ilustrační foto: Ingimage

Příliš mnoho jídla. Přehnaně nakupujeme, jíme i vyhazujeme

2. 9. 2021

České rodiny v průměru vyhodí ročně do popelnic jídlo v ceně čtyřiceti tisíc korun. Zatímco někdo šetří a zdá se mu to neuvěřitelné, někdo plýtvá ještě mnohem víc. Jde totiž o průměrnou sumu.

Přestože se toto číslo zdá být dramatické, ve skutečnosti se za ním skrývá dobrá zpráva. V minulých letech bylo plýtvání jídlem ještě větší. Situaci již několik let sleduje tým vědců a aktivistů z Brna, kteří také organizují různé kampaně, aby lidi na tento problém upozornili.

Zjistili, že v době pandemie koronaviru se české domácnosti začaly chovat hospodárněji, než jindy. „Během tvrdého lockdownu bylo snížení plýtvání nejdramatičtější, ačkoliv jsme paradoxně seděli doma, děti jedly doma, takže se víc nakupovalo a vařilo. Maminky ale měly čas naplánovat si, co uvaří, měly čas projít si ledničku nebo naplánovat nákup. Nechodili jsme na časté spontánní nákupy,“ uvedla Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která výzkum vede.

S čímž souvisí jeden fakt, který se projevuje řadu let. Těmi, kdo nejhospodárněji zacházejí s potravinami, jsou seniorské domácnosti. Tedy lidé, kteří mají čas a chuť si nákupy promyslet, vaří, pečou, zpracovávají přebytky. Jinými slovy, chovají se tak, jak bývalo normální kdysi, tak jak hospodařili naši předkové. Tvrdý lockdown takto naučil přemýšlet i lidi, kteří dříve byli zvyklí cestou z práce nakoupit hromadu zbytečností, stravovat se po restauracích a pak čas od času doma zjistit, že se v lednici skrývá něco s brutálně prošlou záruční lhůtou, co skončilo v odpadu.

Podle mnoha odborníků na tuto problematiku je velkým problémem, že mnozí lidé podléhají lákadlům velkých balení. Obchodníci vytvářejí dojem, že nakoupit velké množství jídla za takzvaně výhodnou cenu je terno.

„Lidé kupují to, na co je reklama a navíc v množství, které jim nutí někdo jiný. V restauracích pak jedí velká množství jídla, protože na talířích jsou obří porce, které mají přilákat hosty. V obchodech si kupují balení XXL, tři balení za dvě,“ říká Iva Málková, zakladatelka hnutí STOB, které pomáhá lidem najít zdravý životní styl.

Podle ní je hlavním problémem to, že v mnoha lidech nákup jídla vzbuzuje pocit uspokojení, radosti  a nepřemýšlejí, co a proč vlastně jedí. „U pokladny hodí do košíku sladkost, která je na očích a vzbudí v nich pocity blaha, protože zrovna viděli televizní reklamu, jak se u té samé sladkosti sbíhá šťastná rodinka s rozzářenýma očima dětí i psů,“ vysvětluje.

Vítězem je zpravidla ten, kdo se naučí lákadlům obchodníků odolávat a kupuje jen to, co si předem sám naplánoval a promyslel, jak to zpracuje a kdy to sní. Neznamená to ovšem, že jde o lidi, kteří si něco odpírají, jak si o nich bezhlaví nakupovači často myslí. „V penzi jsem se naučila hospodařit, ale neznamená to, že bych nějak trpěla,“ vypráví sedmašedesátiletá Věra. Na velký nákup se vypravuje jednou týdně a zásadně má předem napsáno, pro co jde. „Jedná se o suroviny, ze kterých pak celý týden vařím. Takže třeba kuře, které naporcuju a mám z něj vývar a další tři varianty jídel, přičemž ještě zbytky mnohdy zapeču s těstovinami. Nekupuju takzvané blbosti, tedy sušenky, sladkosti, to si raději upeču koláč nebo chroustám sušené ovoce. S manželem nám to tak vyhovuje, ale jedna naše známá se vždy diví, jak málo za jídlo utrácím a pořád naříká, že nemůže vyjít s penězi. Říká, že my hladovíme, šetříme, odepíráme si radosti a není schopna pochopit, že to tak není. Přitom pohled do jejího nákupního vozíku vysvětluje vše – polovinu ho má narvaný různými limonádami, džusy, sušenkami, buchtami v igelitu,“ vysvětluje Věra. Tvrdí, že zatímco její známá mnoho věcí vyhazuje do popelnice, ona ne:. „Když peču, udělám koláč menší, takový, že ho s manželem hned sníme. Ona si sama pro sebe koupí velkou vánočku, která je za dva dny tuhá, takže jí půlku mrští do odpadu.“

Lidé mají různé způsoby přístupu k hospodaření s potravinami, faktem však je, že plýtvání s nimi je v Česku obrovské, přestože poslední průzkum naznačil, že se nad tímto fenoménem hodně lidí zamýšlí. Zřejmě přibývá těch, které kampaně zveřejňující údaje o plýtvání poněkud vyšokovaly a uvědomili si, že se mluví právě o nich.

jídlo nákupy životní styl
Hodnocení:
(4.6 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Byla jsem vedena z domova k šetrnosti, ono nic jiného také nezbývalo Neplýtváme jídlem ani dnes i pro zbytky máme strávníky.
Jitka Caklová
Byli a ještě stále jsme, tehdy před šedesáti lety 4 hladové krky a nikdy nic nezbylo. V neděli ráno dala maminka vařit starou slepici, která už nesnášela vejce. Zadělala, ze 2kg mouky, 2 vajec a kostky (250gr) smetolu, na buchty a odešli jsme do kostela, jak jsem se již zmínila, tatínek byl varhaník. Po návratu upekla 3 pekáče buchet, uvařila slepičí polévku, v pondělí byla slepice na paprice a bylo vystaráno. Nic se nevyhazovalo, nebylo co. Co se v mládí naučíš, ve "stáří" jako když najdeš, takže ani dnes nevyhazuji, umím hospodařit a mrazák to jistí :-)
Jana Jurečková
Moje maminka je z 11ti dětí. Ta bída a chudoba ji asi naučila šetřit se vším, tedy i s jídlem. Já se snažím nakupovat s rozumem. Je hodně lákadel v dnešní době, ale člověk se musí naučit to zvládat. Pokud něco zbyde, dám slepicím. Moje 2 milé kočičky taky nechají zbyteček, vhodím slepicím. Nevyhodím nic.
Krejcar Stanislav
Problém bude asi v lidech a generaci. Jak se asi plýtvalo s potravinami v době našich dědů a babiček a ......., před čtyřceti lety komunistického socialismu ? V čem byli vedeni naši rodiče v rodinách jež zde byli ještě před vítězným únorem 1948. Kolik dnešních hospodářů a hospodinek , dokáže z prdu udělat jídlo pro rodinu jako jsme to zažily my ?? Je komické přiznání vzdělankyně jednoho českého bankovního domu, že bude muset i v důchodovém věku pracovat , že jí důchod stačit nebude (až to příjde) ! Je zajímavé , že u těchto ekonomicky vzdělaných jedinců vůbec s takovou prognozou může přijít. U umělců a hereček se to dá pochopit, bohémský způsob života a nemyslení na strýčka Příhodu, je pro tuto sortu příznačné. Ale budoucnost průměrných středoškolsky vzdělaných občanů by měl být aspon na úrovni řemeslníků osvč jež si na svůj odchod na odpočinek chystají cca třicet let. Jsou schopní a neschopní lidé - to platilo a platí v každé době a každé společnosti a politickém režimu.
Marie Faldynová
Od té doby. co máme v obci kontejnery na bioodpad vidím, jak se plýtvá s jídlem. Já nejsem líná odnést zbytek kamarádce pro slepice a jsem ráda, když mi kamarádka nechá otrhat rybíz, který nepotřebuje. Vnoučata z něj pak mají domácí sirup. Asi je to povahou - někdo se ovládne a nekoupí zbytečnost a někdo koupí co vidí a pak teprve řeší co s tím. Plýtvání jídlem mi vadí.
Eva Kopecká
Jednou mi chtěla tchýně předvést jaká je hospodyňka a pochlubila se mi v červnu, že ona má ještě v mrazáku jahody z loňské sklizně. To jsou hodně drahé jahody. Řekla jsem. No, odpověď ji vhod nebyla. Byla jsem začátečnice... A moje matka mi zase vyčinila, proč kupuju strouhanku. Že kdybych byla hospodyně Jak se patří, měli si svoje rohlíky...mně ale rohlíky nezbývají, povídám, tak nevím, která z nás dvou hospodaří líp. Odpovědí mi bylo dlouhé ticho. Kuře poučilo slepici....
Antonín Nebuželský
Vesměs se to tady píše. Je problém mladých domácností. My starší na to máme víc času a přehled. Za nás snad jen dodám,nechodime do restaurací.
Danka Rotyková
Myslím si, že pokud má člověk jen trochu rozumu, byl by bláhový, kdyby vyhazoval jídlo. Asi někdo, kdo se teprve učí hospodařit za své peníze, u toho pochopím, že něco prošlého nebo zkaženého občas vyhodí. Časem si dá větší pozor už při nákupu. Občas si říkám, z čeho ty informace novináři čerpají. Zdá se mi to číslo moc velké.
Eva Kopecká
Musím říct, že v různých životních etapách jsem měla k dispozici různé sumy peněz. Snad nejhorší to je, když je člověk s dítětem na rodičovské dovolené. To se sakra muselo počítat. Když to člověk nejméně potřeboval, rozbila se dítěti jediná zimní bunda a bylo vymalováno... Kupodivu mě takové pozorování a přemýšlení o různých věcech přesvědčilo o tom, že není až tak důležité, kolik člověk vydělá, ale jak s tím umí hospodařit. Protože když vedle sebe postavíte dva lidi s různými platy, většinou ten s menším příjmem je nucen promyšleně s penězi nakládat a ten s tím vyšším výdělkem si občas něco nákladnějšího dopřeje a potom si stěžuje, že nevyjde. Nikdy jsem neměla ve zvyku kupovat něco, co se nesnědlo. Ani když byly děti malé větší dospělé a ani teď, kdy mám na starosti jen svou mlsnou pusu. Dá se na jídle ušetřit. Aniž by člověk hladověl. Neběhám po marketech s lístečkem, ale když přijdu k něčemu v akci, co jím, je to lepší, proč mít tutéž věc za jednou tak vysokou cenu. Některé levné věci, které procházejí, jsou tedy drahé. Ty mě neoslovují. Zase musím upřímně říct, že kdybych měla třeba domácí ovoce na knedlíky, jakože nemám, kvůli sobě bych je nevařila. Abych to potom nacpala do mrazáku a vyjídala. To by mě nebavilo. Mají hotové,balení pro jednoho, tak je lepší si to koupit čerstvé. Ano, pro širokou rodinu by se to nevyplatilo. Ale abych pro sebe vařila dvacet třicet knedlíků....to ne. Zrovna tak když mám chuť na makove koláče, koupím si dva v osvědčeném pekařství. Pochutnám si. Péct celý plech je pro jednoho nesmysl. Jedla bych to čtyři dny. Na jídle se dá ušetřit. Pokud x lidí hospodaří společně a pokud jim chutnají stejné věci. Koupit ke gulášové polévce každému čtyři škvarkové placky by bylo drahé. Tam se vyplatí upéct dva plechy....a je do snídaně....
Marie Měchurová
Tak to u nás nehrozí. Jíme jen čerstvá jídla. 3x týdně nakupují a všechno se spotřebuje. Mrazák jsme prodali. V mražáčku nad ledničku máme vitamíny ze zahrádky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?