Fejeton: Bychováním k utěšení duše

Příjemné, vtipné čtení, pěkné obsahově i literárně. Potěšilo mě, že v tom s těmi BYCHY nejsem při tom bilancování sama. Srdečně zdravím.

:-) :-) Sama za sebe mohu napsat, že moje bychy žehrání a posměchu vůči sobě se už proměnily v bychy sebechvalné, někdy až vítězné, přesto se zatím neumím vyhnout tomu, že sebechválu, neboť je to skutečnost, červíček pochybností občas navrtává :-) :-)

:-) :-) Proč tolik žehrání a posměchu? Jsou přece i bychy obranné, vítězné a sebechvalné na metály "Signum laudis"! :-) :-)

Kdo ví, kde a čím BYCH dnes byla, KDYBYCH se nenarodila do rodiny, do které jsem se narodila. KDYBY ze mě vyrostla krásná holka po mamince a ne "čára", s prsy, nosem a nevzhlednýma rukama, po tatínkovi. KDYBY mi komunisti povolili, na doporučení učiliště pro výborný prospěch v prvním ročníku, přestup na potravinářskou průmyslovku do Pardubic, atd. Těch BYCHŮ by bylo a dík za to, že jsou pomíjivé. Ne vždy a vše, co jsem kdy dělala, jsem dělala ráda a přesto dnes pro mě není, na co BYCH si mohla ztěžovat i KDYBYCH chtěla :-) :-)

Tohle není jen doménou samců, i samice to znají. Ty to neříkají v hospodě, ale v kavárně u kávy a dortíků a "kdybych" se týká většinou těch samců. Dobře napsané. :-)

Zase jedno skvělé čtení! Vaše texty mi připomínají povídání Františka Nepila. Moc za ně díky. Á propós, kdybyste někdy chtěl vydat knihu Vašich fejetonů, prosím, dejte včas vědět, abych nemusela stát frontu. :)

Moc vtipné, píšete skvěle, jen tak dál!

Skvěle napsané, takový humor mám ráda.

J.D. 04:53 :-) :-) :-)

:-) Nechal bych to být, pane autor, není bych jako bych. Když se ohlídnete za ženskou, snad si ještě pamatujete, co jste viděl zepředu... :-)