Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

Fejeton: Bychováním k utěšení duše

29. 8. 2021

„Kdybych bejval poslechl tátu a šel na práva místo na stavárnu, mohl jsem se dneska mít třeba jako tamten vypasenej tlučhuba,“ kamarád Jirka ukazuje na obrazovku, kde jistý mediálně naleštěný JUDr. právě sděluje národu, že krást se nemá, nebo tak něco…

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rarasch 29.8.2021 18:20

To je absolutní blábol. Každý myslící člověk ví, co BY BYL BÝVAL mohl udělat lépe v různých oblastech života. Jenže život je řetězení momentů, událostí, takže platí jen :"Život není to, co chceme, ale to, co máme."

Zuzana Pivcová 29.8.2021 17:51

To přece bylo už dávno ve starém filmu Knoflíková válka. Kdybysem to byl věděl, byl bysem tam nechodil... Jenže, kdybych byla něco udělala jinak, tak by nejspíš i jiní něco byli udělali jinak. :-D

Helena Vernerová 29.8.2021 13:53

Jak píše paní níže, bychování je rozšířené i mezi ženami :) a nemusí být ani příliš staré... Ale nejčastěji myslím bývá spojené s tím, že.... kdybych si já hloupá vzala tenkrát Pištu Hufnágla.... :))

Alena Švancarová 29.8.2021 12:34

Naprosto perfektní,úsměvné ,ale pravdivé.Takových - kdybych býval - postává s cigaretou v ruce před hospodou,denně chodím okolo jedné.....

Jana Šenbergerová 29.8.2021 10:50

:-) Jestli vás to uklidní, bychování postihuje i ženy, ale protože mívají k "přírodě" blíž než muži v hospodě, většinou jsou smířené. Jen občas si postěžují kamarádkám v kavárně: "Kdybych si já byla vzala ..., kde jsem dneska mohla být."

Jana Hošková 29.8.2021 08:51

Jak pravdivé ! :-))

Daniela Řeřichová 29.8.2021 08:30

Jako vždy prima, děkuji!

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák