Aničko, nesu vám čajíček. Zdrobněliny jmen používáme často, někteří lidé jsou ale na ně hákliví
Ilustrační foto: Ingimage

Aničko, nesu vám čajíček. Zdrobněliny jmen používáme často, někteří lidé jsou ale na ně hákliví

25. 8. 2021

Pečovatelky v domovech seniorů běžně říkají klientům: Aničko, Pepíčku, Blaženko, Zuzanko. Myslí to dobře, chtějí být milé. Mnoho seniorů to komentuje slovy: Připadáme si jako v mateřské školce. Trend používání zdrobnělých jmen se však rozšířil v mnoha oblastech života.

Novinář se z nakladatelství dozvídá, že má domluvený rozhovor s Lucinkou. Jde o zpěvačku, která překročila padesátku, ale všichni její spolupracovníci ji nazývají Lucinkou.

Nadřízený přijde do kanceláře a osloví podřízené: Janičko, Milenko, Helenko, potřeboval bych…

Dvě dámy si objednávají v restauraci, do které často chodí, a říkají přitom číšníkovi: Mirečku ….

Pro někoho jsou zdrobněliny jmen vyjádřením toho, že je nám dotyčný milý, chceme mu tak vyjádřit, že ho máme rádi, že je nám v jeho blízkosti dobře. V domovech seniorů pečovatelé často argumentují tím, že tak vytvářejí dojem rodinného prostředí, že to tak je klientům příjemné.

Někteří souhlasí a říkají: „Tady jsou sestřičky tak hodné.“
Někteří nesouhlasí: „Chovají se ke mně, jako bych byla dementní nebo dítě, proč by mi nějaká mladá nána měla říkat Maruško?“

Zdrobnělina je ovšem podle pravidel etikety považována za familiérní oslovení. To znamená, že by si ji měl dovolit použít jen velmi blízký člověk. „Někdo však může takové oslovení považovat za určitou degradaci. Ne každému to musí být příjemné,“ upozornila Alena Špačková, odbornice na etiketu.

Stává se, že se děti v určitém věku začnou vztekat, když je rodiče oslovují zdrobnělinami. Nedávno přijel vnuk k prarodičům. „My jsme tě dlouho neviděli, Kryštůfku...“

„Já vám zapomněl říct, neoslovujte ho takto, šílí z toho, říkejte mu Kryštofe,“ vysvětluje otec, proč se jeho čtyřletý syn tváří zavile a odvrací hlavu.
„Ale ty jsi přece náš milovaný Kryštůfek,“ švitoří babička, zatímco kluk mrští do kouta autíčko, které právě dostal.

Podobně se někdy cítí dospělí lidé, jejichž okolí si myslí, že čím více na ně budou žvatlat a komolit jejich jméno, tím milejší jim budou.

„Zákazníci mi říkají Růženko. Já vím, že to myslí dobře, ale podívejte se na mě. Je mi přes šedesát, vážím, nechtějte vědět, kolik, tvář mám jako šarpej. Kdo mě zná, ví, že mám mnohem raději oslovení Růžo. Když slyším Růženku, úplně se osypu, ale nic neříkám,“ vypráví paní, která provozuje v jedné beskydské vesnici večerku spojenou s malou hospůdkou. Nedávno se jí jedni chataři ptali, proč podnik nemá jméno. „Proč se nejmenuje třeba u Růženky?“ ptali se.

„Nikdy mě nenapadlo, proč by tak miniaturní podnik měl mít jméno, ale nasadili mi do hlavy brouka a přemýšlím, že bych si pořídila vývěsní štít s nápisem ‚U tlusté Růženy‘, říká dotyčná.

Ano, je to tak, pro lidi, kteří mají rádi sarkasmus a ironii, je oslovování zdrobnělinami utrpením.

V poslední době se zcela běžně stává, že se lidé oslovují v pracovní komunikace křestním jménem a mnohdy i zdrobnělinami. Opravdu se stává, že člověku přijde pracovní mail, který začíná slovy ‚Milá Marcelko...‘, přestože adresátka pisatele nikdy neviděla, nezná ho a  jedná se o čistě pracovní komunikaci.

Tereza Říhová z Prahy před lety založila facebookovou skupinu Společnost odporu proti zdrobnělinám, ve které se sdružují lidé, které baví posílat si takzvaně nejstupidnější příklady používání zdrobnělin. Nejde jen o jména, společnost zaplavila už před lety přímo epidemie zdrobnělin. „Nevidím důvod, proč bych měla chodit se čtyřicetiletou kolegyňkou na obídek, dávat si stejčík se salátkem a zakončit do dezertíčkem,“ uvedla.

Zdrobněliny se staly běžnou součástí slovníků mnoha lidí a projevuje se to snad ve všech oblastech života. Jenže málokdo má tolik taktu a citu, aby poznal, zda je nepoužívá i v situacích, kdy nejsou vhodné.

Protože to, že někomu je příjemné, když mu cizí člověk říká Sašenko, zatímco někdo jiný by při takovém oslovení vyletěl z kůže.

Takže je dobré nezapomínat na jedno ze základních pravidel etikety. A sice, že je vhodné zeptat se člověka, se kterým navazujeme kontakt, jak si přeje oslovovat. Ostatně, v domovech seniorů, kde si klientů váží, se při přijetí už nyní zpravidla na toto ptají. A každý si pak může vybrat, jestli chce být Pepíček, Pepa, Josef, pan Josef nebo pan Novák.

domov pro seniory psychika
Hodnocení:
(4.9 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
No já nevím, jak vám, ale mně můžete klidně říkat Borče, Mistře, Všehomíro nebo prostě Šéfe. Pro manželku jsem někdy Olďas, teda jestli slyším dobře...
Hana Čadová
Mám kamarádku, která je křtěná Miluška. Říkáme jí Mílo.
Jarmila Komberec Jakubcová
Občas někdy jsem použila zdrobnělinu jména např. Evě říkám Evko, Haně občas Hani a mně zase přátelé řeknou Jarmil. Můj druhý manžel mi oslovoval Jájo a já ho Kájo. Jak mám vědět, že když oslovím někoho na íčku oslovím např. paní Maruško, tak z toho má osypky. Většinou, pokud jsem si s někým osobně neznám, nepoužívám tykání, používám oslovení paní(pane) xy
Zuzana Pivcová
V době, kdy jsem chodila do školy a pak učila němčinu, se většinou žákům říkalo příjmením (Pivcová, pojď k tabuli). Jeden značně starší kolega učitel mi doporučil říkat žákům jmény, že jemu se to osvědčilo. Mně vždycky také. Zdrobněle jsem ale oslovovala jen ta děvčata, u nichž mi originál připadal na dítě trochu chladný (Marie, Anno, Jaroslavo...). Zde jsem si navykla jmenovat řadu čtenářek zdrobněle z obdobného důvodu. Sama své jméno jako zdrobnělinu nemám ráda, jsem zvyklá na Zuzku. Zdrobněliny věcné velmi těžko snáším, někdy se mi přímo "ježí srst". Např. při vaření s J. Bohdalovou a jejími rajčátky, máslíčkem, masíčkem atd. Babičko mi zatím ještě nikdo neřekl.
Libuše Křapová
Pracovala jsem v DD. Vždy jsme se nového klienta ptali, jak si přeje, abychom ho oslovovali. Převážná většina chtěla oslovení pan/paní + příjmení. Výjimečně si přáli oslovovat křestním jménem.
Anna Potůčková
Od dětství jsem zvyklá na oslovení Aničko. Naopak nelíbilo se mě nikdy Ančo, Andulo. Oslovení Anko snesu, ale že by se mě líbilo se říci nedá. Jinak zdrobněliny, čajíček, kafíčko, zelíčko, gulášek apod. bych snad uplatnila jen pokud jde o malé děti. A co se oslovení babi či babičko týče, tak na to mají právo jen moje vlastní vnoučata. Pro nikoho jiného babičkou nejsem.
Hana Řezáčová
Čeština umožňuje jména všelijak tvarovat - Anna se dá říci aspoň deseti způsoby, a mně se to líbí ... V práci jsme byly tři Hany: Hanka, Haník, Hanička, a bylo jasno :-) Samozřejmě, když má někdo "osypky" z toho, když se mu řekne zdrobněle, tak to má říct a nikdo mu tak říkat nebude ... A ostatní zdrobněliny? Říct jich sedm v jedné větě, to asi není ono, ale proč je neříkat občas - s kolegyněmi a kamarádkami běžně chodíme na kafíčko, vyjadřuje to, že se na to kafe, a hlavně na sebe těšíme ...
Lenka Kočandrlová
Už ve 3 letech jsem se zlobila,když mi někdo chtěl říkat "Leničko"...Já nejsem Lenička,já jsem Lenka. A tohle platí dodnes. Oslovení příjmením je takové odtažité a úřední,kdybych byla náhodou někde v ústavu,tak by mě měli oslovovat "paní Lenko" , to bych snad vydržela. A oslovení "babi" nebo dokonce "babino",tak to bych dotyčného hnala berlí až před barák!!!
Jiří Dostal
:-) :-) Obecný problém mazlavé mazlivosti, netýká se jen zdrobnělých oslovení, ale též různých mňamek, :-) dokonce je i korektor toleruje, :-) korektní dohodou se to snad jako problém poddá. :-) :-)
Milan Pepo
Zdrobněliny nesnáším. Díky svému jménu. Pamatujete si před padesáti lety? Když někdo z kluků něco provedl, tak následovalo od učitele (ky)... ,,Hodil jsi houbu po panu školníkovi? Tak pojď miláánku pěkně k tabuli." Milánek byl Petr, Honza, Kuba... co já vím kdo a vždy to bylo s malým ,,m", jenže jak jsem slyšel ,,milánku" tak jsem sebou vždy trhnul. :-D Dnes bych je možná mohl žalovat za zneužití jména, nebo značky. Nebo duševní újmu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.