foto: Dana Kolářová

Moje nezapomenutelné prázdniny: U vody

22. 8. 2021

Můj příběh Soutěž: Nezapomenutelné prázdníny

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 24.8.2021 19:56

Soni, díky a máš pravdu. Byl to bezva pocit. Na rozloučenou z nás byla třída plavců. :-)

Soňa Prachfeldová 23.8.2021 19:53

Díky článku jsem také začala vzpomínat na školní výlety, bylo to hezké a co cetek jsem vždy přivezla domů, jako upomínkvé dárečky. Maminka se rozplývala. Plavání je důležité a také přináší moc radosti. Danuško, určitě tě to hřálo, že jsi své znalosti v plavání úspěšně předala kamarádce i druhým.

Dana Kolářová 23.8.2021 19:18

Děkuji všem za milá slova.

Marie Seitlová 22.8.2021 20:03

Při čtení tvého článku jsem si zavzpomínala na své školní výlety, byli to krásné léta.

Marie Novotná 22.8.2021 19:54

Je to tak dávno. Nejvíce vzpomínám na rozlučkový pobyt z učňáku.Ta nejpřísnější učitelka se naráz stala fantastickou skoro kamarádkou. :-)

Dalibor Polanský 22.8.2021 18:36

S přibývajícím věkem se vynořuje čím dál víc vzpomínek a je zajímavé, že jenom ty hezké. Holt, selektivní paměť. :)

Zuzana Pivcová 22.8.2021 16:25

Plavat jsem se naučila od Marcely na lomnickém koupališti ve 2. třídě. Bylo to tam samozřejmé jako lyžování nebo bruslení. Zato neumím jezdit na kole, což je o mně známo. Díky za hezké vyprávění.

Daniela Řeřichová 22.8.2021 10:13

To je moc hezký příběh. Ráda si vybavuji vzpomínky na školní léta. V rámci školních výletů jsme často navštěvovali hrady a zámky či jezdívali parníkem na Slapy. V deváté třídě to byl dvoudenní puťák s mnoha dobrodružstvími. Zdá se mi, že dnešní děti takové společné zážitky moc nemají.

Jitka Hašková 22.8.2021 09:26

Za mě moc školních výletů nebylo, jenom jednodenní, ráno odjezd, odpoledne návrat. Vzpomínám na ten poslední, už na gymplu, ani nevím ve kterém ročníku, když jsme byli na Máchově jezeře, jeli jsme parníkem a byli jsme na Bezdězu, samozřejmost tenkrát bylo mít jídlo z domova sebou. Bylo to kolem roku 1960.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková