Umíme se léčit? Nejdůležitější je důvěra pacienta v lékaře, a naopak

Dost dlouhou dobu jsem k lékařům chodila minimálně. Pak jsem se ocitla znenadání na kardiologii a hned mi byla dost vehementně doporučena určitá léčba medikamentózní (proti srážení krve) a určité zákroky (kardioverze a katetrizační ablace) Dvakrát jsem změnila lékaře a skoro dvacet let jsem v ÚVN u lékaře, ke kterému mám důvěru. Nejhorší je, když důvěryhodný lékař náhle skončí a nahradí ho jiný. To bývá často problém, a dokonce pro obě strany. Myslím, že skvělí byli rodinní lékaři, kteří znali v rodinách mnohdy více generací a měli se o co opřít. Chápu, že toho lékaři na obvodech i poliklinikách mají hodně. Ale někdy je pacient opravdu jen jako kus. Nedávno jsem přišla na kontrolu po dvou měsících (nechci upřesňovat, kam), respektive dojela jsem kvůli tomu z Týna do Prahy, oproti termínu jsem měla 20 minut zpoždění a pak jsem byla zkontrolována, tedy spíš odbavena, za 5 minut. Přede mnou tam byl anglicky hovořící cizinec, kterému se paní doktorka věnovala nesrovnatelně déle. :-D

oprava - .... Ale stalo se mi, dokonce velmi nedávno, ... prostě letos na jaře.

Pokud obě strany dodržují, co by měly, je vše v pořádku. Já si většinou na své ošetřující lékaře stěžovat nemůžu, vždy se domluvíme. Také se nebojím zeptat, když něčemu nerozumím. Ale stalo se mi, dokonce velmi dávno, že jsem přišla do odborné ordinace k prvnímu vyštření (nové podivné příznaky), lékař mi po prvních slovech poručil odpovídat jen ano či ne. Pak mi kladl otázky, aby si ověřil svou diagnózu, na kterou usoudil po přečtení mých obtíží v doporučení. Vítězoslavně mi ji sdělil s doporučením určité diety. Teprve nyní jsem se dostala ke slovu. Sdělila jsem mu také . Že to, co mi řekl, dávno vím a umím s tím žít. Že mám problémy jiné. Víckrát mne v té ordinaci neviděl - ale také je pravda, že problémy se nevysvětlily. I když se to zklidnilo, řešit to začnu možná na podzim. Důvodně, cíleně a hlavně u jiného lékaře.