Moje letní aktivita: Pozvánka na oběd

Moc hezké fotečky.Ráda jsem si ta místa prohlédla.V Roudnici jsem byla,ale ve spojení se Řípem.Po výšlapu jsme tam byli na obědě.

Roudnici mám moc ráda, byla jsem tam mnohokráte a že tam máme A.T., je taky prima.

Tvé vyprávění mne vždy zaujme. Není dlouhé a vlastně je v něm vše, co k výletu patřilo. Dnes jsem si fotky prohlédla, ale jak mne znáš, jsem spíš na tu přírodu. Jejich kvalitu ale přece jen ráda pochválím.

Díky za hezké vyprávění a fotogalerii.

Roudnici jsem viděla pouze z auta, Město stojí určitě za prohlídku, tak snad někdy příště.

Je škoda, že z celého vašeho výletu znám vlastně, a to díky Alče T., jen trochu Roudnici. Je zábavné, když si lidé různá města a další obce spojují se svými někdejšími zážitky. Dobře se o tom čte. No, a na rozhlednu po žebříku by mě dnes skutečně nikdo nedostal. Přitom v létě 1968, když jsme byly v NDR, jsme na Baltu ve Stralsundu vylezly po žebříku na věž kostela, navíc v polotmě. Ovšem paní v pokladně (!) nás upozornila na ceduli "Auf eigene Gefahr" (na vlastní nebezpečí). Díky, Naďo.

Důležité je to, že jste jste se zaláskovaly do čtyř muzikantů, horší by bylo, kdybyste všechny milovaly jednoho. A nedej bože, kdyby on si jednu z vás vybral. To by asi bylo po kamarádství. V Roudnici jsem byla jen jednou, moc se mi tam líbilo. Ano, je to skvělý tip na výlet.

Nebýt to tak daleko, pozvání bych neodmítla. Zaujala mě ta část s muzikanty. Líbí se mě přirovnání k muzikantské Lidušce :-)

Takové pozvání na oběd bych si také dala líbit :)

Naďo, díky za tip. Záleží na tom, co na něj řekne Jenda. Příští týden určitě čas mít nebude. Přes Dolánky jezdím. :-)