Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže
Památník Karla Čapka ve Staré Huti do Dobříše. FOTO: Poskytnuto Památníkem KČ

Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

20. 7. 2021

Místy výletů Karla Čapka provede návštěvníky jeho památníku ve Staré Huti u Dobříše nově otevřená stálá expozice nazvaná Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, v níž dříve pracovaly hutě, tlouklo kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren.

„Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Nová expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

„Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země,“ připomíná Zdeněk Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání – coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ dodává Zdeněk Vacek.

Od hamru po letní sídlo

Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. „I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním,“ vypráví Zdeněk Vacek.

Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ poznamenává Vacek.

Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí

Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. „Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů,“ popisuje Vacek.

Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

„V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022,“ doplňuje Vacek.

 

Jana Bryndová

 

Víte, že…
… Karel Čapek raději cestoval pomalou železniční lokálkou zastavující na každé mezi, než rychlíkem? Při svých putováních cizími zeměmi se zajímal o obyčejné lidi, jejich kulturu, kroje, řeč a zvyky.
… Čapek miloval toulky přírodou a pilně se věnoval botanice? Třeba v Alpách nechal řidiče zastavit „snad stokrát za den“ a zajímal se o květiny i další rostliny, kterých si z okénka vozu všiml.
… vzácností místní přírody dodnes je ledňáček, létající drahokam a ozdoba potoka vytékajícího z rybníka Strž?
… Karel Čapek měl rád i vysokohorskou turistiku? Navíc mu ji lékaři – počínaje otcem Antonínem Čapkem – vřele doporučovali už s ohledem na jeho chatrné zdraví. Trpěl totiž Bechtěrevovou nemocí. Ta mu deformovala hrudník, takže se mu obtížně dýchalo. Rád se vydával třeba do Tater nebo do Alp.
… na výlety se tehdy chodívalo v turistickém obleku včetně vázanky a sáčka? Takový outfit by nám už dnes přišel příliš formální a nepraktický. Komicky působily zejména kalhoty – pumpky a vysoké podkolenky. Oděv doplňoval chlebník přes rameno.
… Čapek si opatřil starou mapu, kde zjistil, že se místu dříve říkalo Na Strži? Název se mu líbil daleko více než prozaický Josefodol – jméno továrny, k níž dům původně patřil.

kultura osobnosti výstavy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Pěkné a zajímavé.
Zuzana Pivcová
Já jsem tam byla s výpravou němčinářů při letním kurzu v Rakovníku v červenci 1973. Moc se mi to líbilo. Provázela nás tehdy dáma, která Čapka ještě osobně znala.
Jitka Hašková
Jsem zvědavá na novou výstavu. Poprvé jsem byla Na Strži v roce 1971. Bylo tam na panelech vystaveno mnoho novinových článku Karla Čapka z první republiky. Byla jsem jak Alenka v říši divů. Byla tam i článek "Proč nejsem komunistou" a mnoho dalších velmi zajímavých, vypovídajících o politice a literatuře první republiky. Opravdu si tenkrát mohl člověk udělat představu o jeho názorech a myšlení. Také jsem si tam tenkrát koupila několik knížek od Karla Čapka, které nebyly k dostání v knihkupectvích. Po druhé jsem tam byla v r. 2005 se dvěma kamarádkami. Byla jsem velmi zklamaná, nic z toho, co jsem tam viděla a četla v roce 1971 tam nebylo. Bylo to pro oko úžasně uspořádané, ale ...... Ptala jsem se dam, které prodávaly vstupenky, obě si pamatovaly, jaké to tam bylo když jsem tam byla poprvé, jenom pokrčily rameny. Od té doby jsem tam už znovu nebyla. Historie železáren mě nezajímá.
Helena Přibilová
Památník Karla Čapka jsem navštívila před několika lety. Je to místo, kde si na své přijdou nejen milovníci literatury. Okolní krásná příroda zve k vycházkám, je to zároveň místo, které pohladí duši.
Martina Růžičková
Díky za zajímavý článek :-).
Daniela Řeřichová
Děkuji za článek, z vlastní zkušenosti mohu návštěvu Památníku K. Čapka doporučit. Milovníci literatury navíc určitě ocení i kvalitní pořady v exteriéru. Na novou výstavu se těším.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.