Náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj Jana Hanzlíková: Stárnutí populace s sebou přináší nutnost větší podpory bydlení pro seniory

Až na to, že všechny ty programy a projekty vždy zůstaly jen na papíře.

:-) :-) Každý sám za sebe podporujme podporující programy, sám už se například několik let směji, že nepřekročím pažení vany bez šimpanzích úchopů na madlech... :-) A to znáte? Opil se kůň našíř bez madel,/ mlčky vrážel v plochy zrcadel,/ až se setkal s koněm nadél s Madlou,/ znenadání z toho koně spadlou.// Jan Vodňanský Samozřejmostem jako programu zdar!

Jakékoliv projekty či programy podporující seniorské bydlení považuji za důležité. Samozřejmě, že stát nedá nikomu nic zadarmo, ale dotačními programy může podpořit výstavbu nových projektů, anebo podporovat možnost rekonstrukce bytů pro potřeby stáří. Teď se možná tomu ještě smějeme, ale za pár let nepřekročíme vlastní vanu...

Paní Daňková probuďte se z růžového snu, žádný stát není schopen zajistit pro lidi bydlení a kdo se nepostará sám spláče nad výdělkem

Uvědomělé stanovisko paní Daňkové mě odzbrojilo, až jsem se hluboce zastyděl za své poznámky, a volám "Sdílejte, než to smažou!"

Děkuji za článek. Je vidět, že paní magistra práci rozumí, že ví, o čem to je a že má zájem věci řešit. A to mi dává naději, že se i bydlení bude řešit rozumně a dobře. Bez bydlení se jen těžko funguje. Držím palce!!

Mám známé, kteří bydleli v městských bytech. Po r. 89 některé byty zůstaly městu, některé město nájemníkům prodalo, některé se vrátily původním majitelům - to byla nejhorší varianta ... Známí to řešili různě, někteří v městském bytě zůstali (nebyl velký a drahý), nebo nově malý byt od města získali, někteří byt odkoupili, někteří měli štěstí a nějaký byt v osobním vlastnictví nebo družstevní zdědili, jedni si postavili domek, prostě každý podle svých možností, ale snažili se to řešit před odchodem do důchodu ... Kdo zaváhal a zůstal v bytě soukromého majitele - tak "potěš koště" , to je opravdu složitá situace ...

:-) Vlastní bydlení i bydlení v nájmu ovládá stát v součinnosti s podnikatelskou sférou, pěšky jako za vozem, když momentální výhoda ocitne se v pasti politiky. Pan Krejcar to může mít ve své pevnosti ošetření třeba trhem s vlastními výměty, kdy si prostý člověk neškrtne, nemaje ani na kýbl... :-)

Ne všichni se svými příjmy dosáhli na vlastní bydlení takže jim nezbylo nic jiného než bydlet v nájmu pak když jeden z manželů zemře situace pro toho druhého může být složitá.

:-) :-) Sugestivní postuláty pana Krejcara svědčí o tom, že připraven na stáří obývá nedobytnou pevnost napojený na státní hmotné rezervy, na hradbách dělové střílny a na střeše kulometné hnízdo. Lidé, již si užívali a nemysleli na stáří, mu nejspíš ani nevynesou obsah fekální jímky... :-) :-)