Rodinný sjezd - Moje nezapomenutelné prázdniny

Náhodou jsem na povídání narazila po delším čase a raduji se, že moje rodina není v takových bláznivých setkáních sama. A těch lidí i psů bylo o něco víc.....

Tak to je opravdu nezapomenutelné. Určitě to budete znovu probírat při každém rodinném setkání. Přeju další veselé příhody.

Je to krásně vyčerpávající, když se sejde co nejvíc příbuzenstva a ještě k tomu zvířátka. To pak není nouze o legraci. Když jedu za rodinou brášky, vždy se sejdou všichni - děti, vnoučata, hlučno, jeden mluví přes druhého a popovidáme si v klidu, až se velká rodina rozejde. A stejně se na ten rumrajz každý rok těším.

Zrovna nás probíhá každoroční rodinné setkání. Jedna dcera s rodinu přijede z Děčína, druhá si vezme dovolenou a jsou u nás pečení, vaření. je nás dohromady 12 a máme se všichni rádi a to je dobře. Váš článek mě moc pobavil, jen tak dál.

Jen tak dál Aleno, umíte krásně vyprávět.. Také jsme se před lety setkávali na chalupě mé sestry. Na zážitky tam prožité se nedá zapomenout. Venku za domem byl suchý záchod s malým větracím okénkem za zády návštěvníka. Jednou večer za tmy, kdy se sestra odebrala " trůnit" jsem se potichu přikradla za ten záchůdek prostrčila ruku tím okýnkem a sáhla jí na hlavu.... hned před záchůdkem bylo maličké jezírko plné žabince.... proletěla ven takovou rychlostí, že nevybrala zatáčku a byla v něm.... těch slov co jsem dostala... ale chechtali jsme se tomu všichni ještě dlouho... Ještě že sestra byla pod noční košilí na ostro, jinak nevím, nevím...asi by nestačila gatě vytáhnout a ke všemu se přerazila...

To musela být opravdu sranda, i když přiznám bez mučení, že kdyby se nám ztratil pejsek, byla bych značně histerická. Před lety jsem to zažila s naší první čivavou a bylo to na vesnici u otce. Byl pryč celou noc, našli jsme ho u domu těsně před odjezdem. Tak šťastná jsem nikdy nebyla. Máte to moc hezky napsané, škoda, že to není zdokumentované na fotkách, ale představivost to jistí. :-) ********

Aleno,chechtám se a bavím se. Článků s humorem není nikdy dost.. Dostal mně tatínek a silueta stromu. Takové zážitky píše život sám. :-)

Aleno, dobrý :-) Nás čeká rodinné setkání příští týden. Našeho Ferdu tam nebereme, ale jemu to nevadí. I doma vždycky vycítí naši slabou slabou chvilku, nosem si pootevře špatně zavřenou branku nebo se nenápadně promýkne přímo pod nohama - a je pryč. Naštěstí se ve svém věku toulá jen po naší ulici a tady jsou na pejsky zvyklí a jsou k nim tolerantní. Není zde toulavý sám a všechno jsou to vzájemní kamarádi do deseti kil.

Humorné zpracování a vyřešení vážného problému mě pobavilo. Podobných příběhů s dobrým koncem bych si tady přála více. Ať tamtamy vaší soudržné rodiny si předávají jen dobré a veselé zprávy.

Úplně chápu obavy o zvířata, která v poněkud nezvyklém prostředí mohou utéci a být vystavena nebezpečí. Já každoročně o prázdninách na chalupě kontroluji zavřené dveře, okna a vůbec všechny cesty, kudy by mohly zmizet naše kočky. Stejně hlídám místa, kam by se mohly schovat. Několikrát nás svou schovávačkou také vylekaly, naštěstí byly jen dobře schované v chalupě v naší blízkosti.