Rychleji, dál a na co nejlepším kole. Posedlost cyklistikou pronikla i mezi seniory

P.S. Není to ani tak o věku jako o lidech. Mladých , silných a namyšlených ....... potkáváme nejen na kole. Jeden takovej pablb na koloběžce jel po chodníku jako ďábel , srazil mou 84 letou maminku a ujel. Sbírali ji cizí lidi okolo. Naštěstí byla " jen potlučená ".

Cyklistika je dneska takový trend. Slušný byznys. Kam se člověk podívá - cyklista, na silnici, na chodnících, v lese. Bude časem i dost nabouraných mamilů, nebo jimi nabouraných chodců. Hloupé, že, ale taky jeden pohled, na věc.

Je pravda, že na silnicích cyklistů opravdu přibývá, sviští z kopců , snad rychleji, než jedu za ním autem. Jsem opatrná, když je předjíždím, protože někdy hodně vjíždějí doprostřed vozovky. Také se ráda projedu, ale asi působím predpotopně, nesvítím jako kanárek, stejné kolo mi slouží skoro 20 let, tehdy mě stálo asi 6 tisíc a to jsem si myslela, že jsem hýřilka. Rozhodně více stavím, fotím a jezdím tam, kde není provoz. Zdar všem cyklistům.

Mamil - zajímavá přezdívka. Takových mamilů jsem už potkala dost a jeden mě na lesní cestě málem přejel. Nejhorší je, když si starší páni s vybavením pro mladistvé myslí, že zvládnout to, co ti mladí.

Přesně tak, Jano. Ne všichni senioři mají takové ambice, jako ti jedinci v článku. I jízda na kole se musí užívat. My jezdíme, kocháme se okolím, posedáváme u svačiny a přesto jsem i v kopcovitém terénu schopna ujet na elektrokole až padesát kilometrů. V pohodě, bez rizikového chování a ohrožování sebe i ostatních. Mám pocit, že článků na nevyhovující chování seniorů je poslední dobou nějak moc. Nemyslím tím jen naše íčko, ale všechny weby. Jsme postarší, proto prý pomalí, špatně odhadujeme situaci, špatně reagujeme, nemáme co dělat na silnici, protože překážíme těm borcům v rychlých autech, nemáme co dělat na kole, - ani elektrokole, to je prý ještě nebezpečnější -, nemáme se motat po horách, abychom nedostali infarkt, nemáme chodit plavat, protože tam bychom ho mohli dostat tuplem - co vlastně můžeme? Není to každého z nás jeho věc? Nebo nám každou aktivitu musí napřed někdo schválit? A pokud se teď v seniorském věku někteří rozvedou, protože jeden z nich hltá na kole kilometry - no, pokud je rozvede tohle, je to jen známka toho, že jejich manželství nebylo v pořádku už dlouho předtím.

Přestože jezdíme na kolech rádi, letos jsme je ještě ani nevytáhli ze sklepa. Museli jsme je tam snést, protože se nevešla do kolárny /kočárkárny, kde se na čas uvelebil kočár pro dvojčata. Snad to ještě letos stihneme. Když jezdíme, nepolykáme kilometry, ale jedeme na pohodu. Každou chvíli zůstaneme někde stát a kocháme se.

Taky bych chtěl být mamilem, jenže by mi vystupovalo moje chodecké bříško. Tak jsem kolo věnoval potřebnému a chodím s kamarádem pěšky. Zdarma :-)

Cyklistika, resp. cykloturistika je báječná aktivita. Ale kde je míra, rozum, soudnost nebo ohledupnost k rodině ? Např. 70-tiletý kanárek na elektrokole, který nikdy nesportoval , to je přímo vražedná kombinace.

Jízdu na kole jsem po prodělání GBS vypustila ze svých pohybových aktivit a naprosto mě míjí. Chodím pěšky a naopak vůbec nechápu polykače kilometrů, kteří zběsile šlapou do pedálů, ženou se krajinou a ani snad pořádně nevědí, kudy jedou. Natož aby si všimli nějakých krás. Nikomu to ale neberu. Zkrátka každý jsme jiný.

Vtipný článek. Mamila znám, je to náš soused. Jezdí nejméně třikrát týdně v tom cyklistickém oblečku. sice mu táhne na sedmdesát, ale na kole se cítí jak třicátník. Já mu fandím.