Pašování volů přes hranice

Když jsem složila maturitní zkoušku, měla jsem pocit , že mohu létat, jaký balvan že mě spadl. Hezká vzpomínka, jen ten smutný konec - konec mladého života.

Honzo,děkuju za pěknou vzpomínku. Ano, profesoři mají pro své maturanty většinou pochopení.

Všem díky za vaše příspěvky.

I mně bylo o maturitě pomoženo profesorkou. Jendo, ten konec je opravdu smutný.

Podle nadpisu jsem očekávala něco jiného. Ale hned úvodní vysvětlení mě přesvědčilo, že bude dobré ve čtení pokračovat a dovědět se podrobnosti. Pěkná vzpomínka, jen je škoda, že každý příběh nekončí šťastně. Také jsme přišli o spolužačku brzy po maturitě, nyní již naše řady značně prořídly, bohužel takový je život.

Nazývat maturitu „pašováním volů přes hranice“ je pro mne naprostou novinkou (a vůbec se mi to nelíbí) a divím se, že by na takový termín nikdy neupozornil ani Miroslav Horníček, který v Plzni žil a možná i ve stejné škole studoval. Ovšem plzeňská práva se na trvalo zapsala do dějin školství aférou s rychlo studenty a s opsanými disertačními pracemi, a to dokonce i samotného proděkana fakulty někdy v letech 2009 – 2011. Skandál obrovských rozměrů, vedle kterého je nějaká šeptaná nápověda na potítko u maturity jen pihou krásy, která zlidští tu napnutou atmosféru.

Při pohledu na vaše tablo se mi vybavily tváře mých spolužáků, kterých už notně ubylo. Kdepak ty časy jsou! Aspoň chvíli jsem v blažené nevědomosti myslela, že tu nejhorší zkoušku mám za sebou. Nicméně přišly další, mnohem horší a maturita se tak stala jen jedním z horkých dnů začátkem června 1965.

Jendo, pěkné, ač i smutné, vyprávění. O pašování volů jsem slyšela prvně od tebe. Taky jsem se s tím jinde nesetkala. Na rozdíl od tebe se mi ale toto synonymum maturity nelíbí. Jdouc na maturitu, jako vůl jsem si nepřipadala. Byla jsem připravena. Věděla jsem ovšem rovněž, že třídní, která mě neměla ráda, se bude snažit mi své předměty, tj. češtinu a němčinu, znepříjemnit. Stalo se. Naštěstí předsedkyně komise byla němčinářka.

Při naší maturitě se také vyučující snažili napovídat, když bylo potřeba. Dodatečně se svěřovali, že možná měli větší strach, než my studenti. Po maturitě mi osobně profesor účetnictví řekl, že se mu ulevilo, když jsem si vytáhla nejtěžší otázku. Ulevilo se mu proto, že už ji ten den nemohl nikdo další dostat. Já jsem se jí slušně prokousala.

Já jsem také " studoval " na PF v Plzni , aprobaci Fyzika - Pracovní vyučování. Jelikož jsem místo do školy chodil častěji do vysokoškolského klubu " Studna " na Borech, studia jsem v březnu zanechal.