Je to jako kdyby byla naše kůže o číslo menší. Tak popisují pacienti život se systémovou sklerodermií

Přimlouvám se za totéž, co pan Martin. Těch katasrofických, špatných a nehezkých zpráv je kolem nás už moc, nešlo by je zde omezit? Vždyť kolik lidiček se skledormiií chodí na íčko? A pokud už jí trpí, mají určitě více informací, než dá nám obsah jednoho článku.

Nejsem si vůbec jist, zda tolik negativních zpráv je vůbec vhodné umísťovat na web, který se chlubí tím, že je určen pro aktivní seniory. Když je někdo nemocen a to i vážně, tak si najde o každé nemoci mnoho informací u svého lékaře a když mu to nestačí, tak i jinde na internetu, i když většina doktorů tomu moc nefandí. Na našich rodinných setkáních jsme musel zavést jistý režim. Jen prvních 30 minut je vyhrazeno k tomu, aby si všichni postěžovali na své neduhy a pak konec – už ani slovo. Protože jak stárneme, tak těch nemocí je stále více a mladší ročníky pak odmítali se těch setkávání zúčastňovat a hledaly si všemožné výmluvy. Pak jsou povoleny jen veselé příběhy a také se osvědčily scrabble, které dokáží odpoutat pozornost jinam, než jen na negativní stránky života. Ne - nejsem málo empatický, právě naopak, ale žít se musí a ne se v určitém věku obléknout do černého pro truhlu a přijímat jen samé negativní zprávy o sobě a celém světě. A tak se ptám, nemělo by se Íčko otevřít nějak více i mladším ročníkům a nezůstávat jen rezervací pro lidi od 60+. Je mi 70 a je mi tu smutno – připadám si tu jako puberťák a jsem jím ale rád. :)