Brigáda. Slovo, pod kterým si mladí představují něco jiného, než dříve narození

Pamatuji si, že když jsem pracovala v gumárenské výrobě, (nastoupila jsem tam zrovna přes Grafton), bylo tam spousta mladých lidí, kteří jeden den přišli a druhý den už ne. Poznali, že se musí opravdu makat a ne se jenom bavit. Dokonce jeden mladík ráno přišel, v 10 šel na svačinu a už se nevrátil.

Také jsem samozřejmě chodila na brigády. Především do Geologického průzkumu, kde pracovala maminka. Tam do reprodukce, kde se vyráběly mapy - ručně, na velkých mrazicích stolech; každá barva se tiskla zvlášť, všude byl cítit čpavek. A pak do "sbírky". Tam jsem připravovala učební pomůcky pro Komenium. Do plastového sáčku jsem dala 15 kousků nerostu, vložila cedulku, zatočila do válečku a upevnila dvěma gumičkami. V noci se mi o tom zdávalo.

To mi připomnělo měsíční studentskou brigádu v provozu třineckých železáren. Pořádně jsem se tam nadřela jako uklízečka. Zvyklá z domu jsem šůrovala dlažbu, na které ležely nejmíň dva centimetry prachu. A sotva to k něčemu vypadalo, prošla tudy parta dělníků v bagančatech a mohla jsem začít znovu. První den jsem obrečela, ale nakonec jsem se poněkud "zocelila". Zažila jsem tam pak ještě jeden šok, když se mi nějaký mladík omlouval, že mi tam našlapal a jako omluvu nabídl, že "spolu zazdíme prcka" až nám skončí směna. Netušila jsem, o co jde, neměla jsem odvahu se zeptat a byla jsem ráda, že na žádného prcka nakonec nedošlo. :-) Za měsíční plat jsem si koupila králičí kožich, který vypadal jako z ocelota, a který jsem nosila dlouhá léta. Také panu Čepelkovi dobře rozumím.

Myslím, že tohle není jen problém brigád. Velice často to platí i při hledání trvalého zaměstnání. Mladí se vidí ponejvíce jako vrcholoví manageři s vlastní kanceláří a nástupním platem minimálně 35.000 korun. Pracovat rukama, to se dnes moc nenosí. Bohužel, pro celou společnost.

Já panu Oldřichovi rozumím a podepisují. A dodám. Když dnešní vysoké školy jsou producenty různých zbytečných, raději řeknu "režijních" profesí. Snad víme, ale pro ilustraci:politolog, psycholog, sociolog a další. Ti by takovou brigádu potřebovali jako sůl.

Brigáda neznamená jen výdělek a tím míň pouze zajímavou práci – tu si člověk sežene snadněji ve volném čase. Knížek a porna na internetu je všude dost. Brigádu v pomocné profesi (to házení lopatou například) by hlavně pro mladé lidi byla užitečná ze dvou dalších důvodů. 1. Mákli by si a doma b, y sebou slastně sekli na gauč a jejich fyzička by se zlepšila, což skoro všichni potřebují. 2. Na každé brigádě se dostanou do většího či menšího kolektivu, mezi dosud neznámé lidi, mimo svou názorovou bublinu. Tam by možná měli názorový konflikt nebo by si museli něco vynutit či jen tak pozorovat ostatní – a to je taky blahodárné pro to, aby člověk v dospělosti dobře cestoval životem. Kdybych byl bolševik, určitě bych nařídil mládežnické brigády povinné  No aspoň ta několikaměsíční vojna by chlapcům přišla k duhu. Ukáznit se, strpět, že nemohu všechno, mít nadřízeného, mít denní pravidla atd. – krásná pomoc do celého života! Jistě by takovou „vojenskou brigádu“ mužů ocenily i ženy.