Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka...

Já jsem se mašinkami najezdila hodně. Jezdili jsme k dědečkovi do jílového. Jako malé děti jsme jezdily tzv.dobytčákem. Možná, že si to také někdo pamatujete. Vlaky byly vždycky hodně narvané a tak jsme seděli na schůdkách. Jiskry lítaly všude okolo. Jelikož měl dědeček zahradu u kolejí, tak jsme často musely hasit požáry od lítajících jisker. V zatáčce hrozně houkal a i v noci, ale zvykly jsme si tak, že nám to vůbec nevadilo. Pokaždé, když vláček jel okolo, běžely jsme mávat a měly radost, že nám lidé také mávali. Tehdy se ještě mohlo vyklánět z oken.

Mrzí mě, že jsem o akci nevěděla, určitě bychom jeli. Jezdíme do Lužné rádi s vnoučaty a kvůli suchu v posledních letech bohužel jízdy parňačkami nebyly. Vždycky jsme si jízdu vláčkem i muzeum pěkně užili.

Krásně strávený čas, který vybízí k napodobení. Já to tedy doplním adresou, ze které se dozvíte o podobných jízdách historických vlaků: https://www.cdnostalgie.cz/kalendar-akci/akce.php