Literární obývák „U MLSNÉ BRITNEY“ VII

Máme s Věrkou společných zájmů dost, aby to vystačilo na naše sedánky při víně. Ruská klasika mě fascinovala od mládí. No, a s kým si o tom popovídat a něco napsat, než s lingvistou. rusistou. Díky, Věrko, mám z článku radost.

Děkuji za hezký přehled ruské literatury. Měla jsem na střední škole vynikajícího ruštináře (maturita 1962), takže skoro všechno, o čem píšete, jsem přečetla a líbilo se mito.

Děkuji vám. S Jendou si máme stále o čem povídat. A z ruské literatury mám obzvlášť radost. Hani, to je moc milá shoda. :-)

Okamžitě po přečtení tohoto příspěvku se dám do hledání, co všechno tady mám z ruské klasiky. Je zvláštní, jak blízko mají Češi k Čechovovi ! Jeho divadelní hry dokázali naši herci zahrát lépe než Rusové. Děkuji za článek, moc jste potěšili tu moji čtvrtinu ruské krve, kterou mám po babičce !

Ne ne , tohle není nic pro mne, celý život jsem málo četla, natož ruskou literaturu. Ale ráda váš článek podpořím hvězdičkou a komentářem...Bertice

Oprava: ... i pro Věrku.

Panečku! Toto vaše pojednání by se mi hodilo k maturitě. Četla jsem hodně, i ruskou literaturu, ale nevyhledávala jsem ji. Vnímala jsem ji jako hodně těžkou a depresivní. Ruský způsob života se mi nelíbil, ale ruština ano. Jendo, máte krásnou sbírku ruské literatury a velké štěstí, že jste našel parťačku se stejnou zálibou. Platí to pro pro Věrku. Dovedu si představit, jak je ve vašem literárním obýváku živo.

Hezký článek. Něco z ruské literatury občas přečtu, něco mám doma. Občas se snažím podstrčit ke čtení mou oblíbenou a zapomenutou knihu Řeka života od V. J. Šiškova - ale to mám smůlu (je tam "komunistická" anotace, to lidi odradí, přitom kniha byla napsána r. 1923). Ze současné literatury jsem nenarazila na nic, co by mne chytlo. Ale v souvislosti s Ruskem - čtivé jsou knihy Martina Ryšavého: Vrač; Cesty po Sibiři... A na DVD koukám na svůj oblíbený film od A. Kurosawy: Děrsu Uzala. To nemá se zbytečným člověkem co dělat, jen mne to tak napadlo... :-) A kniha Gentleman v Moskvě od Amor Towlese je pěkná...

Za tento článek děkuji. O Věrce to dávno vím, o Jendovi mě to těší, ale nepřekvapuje a tímto se tedy také přiznávám k obdivu ruské klasické literatury ;-)) .

Zajímavý článek. A jsem ráda, že jsem konečně poznala někoho, kdo rád chodil do antikvariátu v Dlážděné ulici.