Jak jsem potkala cvrčka

Hezky napsané, Jano, my takhle každé léto honíme v obýváku sršně, a to máme ve dveřích sítě. Taky se jich bojím. Cvrček nám jednou vlezl do pokoje, když jsme byli na dovolené v Krkonoších. Taky to nebyla žádná krása.

Sršňů je letos docela hodně, prožene se kolem mě jako torpédo každou chvíli. Cvrčka jsem viděla jen jednou a to mě na něj ještě upozornila kamarádka. Někde v archivu mám fotku. Venku je teď slyším všude.

Z hmyzu v panelákovém bytě mám docela obavy. Stačí mi i velká moucha. Hmyz tu začne panikařit a neví, jak se dostat ven. Takže raději nebudu jednotlivé druhy znát. :-D

Jani, také teď poslední roky sleduji, co mi to lítá po zhradě. V suchém kmínku smrčku sídlí černý "čmelák" (samotářská neútočná včela), z kbelíku jsem zachraňovala brouka roháče, viděla jsem nádherně nebesky modrého tesaříka, na kytkách mi bzučeli "kolibříci" (můra, jejíž jméno jsem zapoměla), na žluté fasádě se mi často vyhřívají kudlanky. A tak podobně. Včera na výletě na kolech jsme potkali malou užovčičku. Plavala si ve velké louži. Chvilku jsme ji pozorovali a tak si nás také připlavala prohlédnout. Dnes Jindra luštil křížovku, ptal se mne jestli znám motýla nesytku. Neznala jsem, vyhledala na wikipedii a užasla. Ta nesytka vypadá ale úplně jako sršeň. Ale není to sršeň, je to motýl v bezpečném hávu.

Vidím cvrčka poprvé na této fotce, také jsem dítě z města. Ale mám pár zkušeností se sršněmi, které nám občas sídlí na půdičce chaty. Stačí nedráždit, samy neútočí.