Den za dnem věčný čas dál líně plyne,
přání má ukrývá za mraky,
připíjím naději červeným vínem,
vyhlížím tebe a zázraky.
Jaro je v rozkvětu, pěkně je venku,
na výlet nastává správný čas,
večer pak spolu dáme si sklenku,
Britney je zvědavá, kdy přijdeš zas.
Sklenku vína si s tebou dám ráda,
chandra ze mě při ní vždy padá.
Cítím se klidná, svěží a mladá -
tak honem na bus a za vámi tradá!
Počasí na mě nemá moc vliv,
výletit budeme zas jako dřív.
Do dáli zmizeli mužíci ledoví,
rozkvetlá příroda mnohé nám napoví.
Britney se mě zas dneska ptala -
kdy přijde to mé drbátko?
tak jsem jí řekl – moje malá,
kdo ví, třeba už zakrátko.
Jaro už, jak se zdá, na síle nabírá,
zaženu artrózu a budu fit.
Kraj se nám po zimě dokořán otvírá.
Nastartuj autobus, budem zas žít!
Život s tebou je mnohem bohatší,
slova to ani vyjádřit nestačí.
A k tomu ještě zlatíčko Britney;
střikem doplníme svůj režim pitný.
Konopnou mastí ti namažu šíji,
ať aspoň na chvíli bolest tě míjí.
Oběd nám uvaříš jako vždy skvělý;
doma si vzpomenu, jak jsme se měli.
*
Autoři: Jan Zelenka a Věra Ježková