První vnouče znamená pro většinu babiček velkou radost, ale nemusí to tak být vždy

Nám se narodí první vnouče zhruba za měsíc a samozřejmě se s manželkou moc těšíme. Bude to něco úplně jiného. Hlavně si ho budeme moct jen užívat a všechny povinnosti zůstanou na rodičích :-D . Manželka už stihla udělat takový ten "dort" z oblečení a plen. Objednala toho hodně z https://www.tamaiti.cz/kojenecka-body-nebo-bodicka-z-biobavlny/ a dala si na tom fakt záležet. Doufám, že budeme dobrý děda a babička :-) .

První vnoučata v padesáti a poslední v pětasedmdesáti je rozdíl... Ale dávám to, nechci je ošidit, dokud to zdravi dovolí.

Vnoučata (6 a 4 roky) jsou pro mě radost, jen bych je ráda viděla častěji a měla víc síly na to, podnikat s nimi různé věci. Ráda je vidím, ale jsem také ráda, když odejdou. Pak na mě padne únava a nějakou dobu musím lenošit.

Pro Marii N.: to tedy musí být dědek,tak svoje vnoučata by chtěl mít na vaší chalupě pořád a ty vaše jen týden??? Tohle bych mu rychle zatrhla,snad vaše vlastní mají přednost.On ať si ty svoje nechá na své chalupě a jelikož žádnou nemá,tak má holt smůlu....

Paní Marie Němcová asi neměla tu kuráž postavit se novému vztahu radikálněji. Pán se nastěhoval k ní a začal rozhodovat o návštěvách jejích vnoučat. V úplně stejné situaci se ocitne řada z nás. Skutečně proti srsti mi je ve svém pokročilém věku poslouchat u sebe doma a na své chalupě někoho, s kým nesouhlasím. Jsem svou paní a radši bydlím sama. Za tu svobodu dělat si věci po svém a vídat se s rodinou, jak chci já, mi to stojí. A pak mi nějaký příspěvek na domácnost může být ukradený. Tak jsem holt single a radši se vídám s někým, kdo se ke mně do bytu necpe a do volného času a blízkých lidí mi nemluví.

Marie, na vaší vlastní chalupě nesmíte mít vnoučata delší dobu? No, nevím, to by se mi asi nelíbilo. Možná beste se měla trochu důrazněji ozvat a nastavit vlastní pravidla. U nás jsem já nevlastní babička a partner je nevlastní dědeček. Problémy nám to žádné nedělá, v klidu se vším navzájem domluvíme. My i děti.

Být babičkou i dědou je krásné. Pan Zelenka se ozval a má pravdu, mám pocit, že vnoučata velmi lpí na svých dědech. Nejvíce si užijí posledního vnoučete, jelikož jsem již doma.

Zajímalo by mne, jak to děláte vy, které žijete s nevlastním dědečkem. Ovdověla jsem v 55 a našla nového partnera v 60ti, s kterým žijí ve společné domácnosti ( v mém bytě). Z návštěv vnoučat ( 7; 8) není nadšený a v létě je na své chalupě mohu mít max. týden. Asi bych si mohla prosadit delší dobu, ale nebylo by mu to vhod, a o to delší dobu by tam měl svá vnoučata. Vše musí být recipročně. Já jeho vnoučata mám rada, jsou to slušně vychované děti. Jen se s nimi musí jezdit každý den na výlety.

Kupodivu existují i dědečkové, nejen babičky. A ti mají také z vnoučat radost. Autorka tento prostý fakt asi nebere na vědomí.

Jsem babičkou 6 vnuček . Poprvé jsem se jí stala ve svých 53 letech . Všechny vnučky se pak narodily během 8 let . Jsou pro mě moc důležité a vnášejí mi mnoho radosti ,elánu a optimismu do mého života . Jsem ráda za každou chvilku ,kdy můžu být s nimi . Vždy říkám ,že jsou to nejlepší, co mě v životě potkalo a vnuček i dcer si moc vážím . Nedovedu si život bez nich představit a jsem ráda ,že mám to štěstí být maminkou a babičkou. Navíc ten pocit ,že vnučky chtějí čas trávit se mnou je moc dobrý a dělám vše proto ,aby nám ta chuť trávit čas spolu co nejdéle všem vydržela .