Základem všeho je chodit pravidelně na preventivní prohlídky, říká praktický lékař MUDr. Jiří Bartoš
Prevence je důležitá v laždém věku, nejen v tom seniorském. FOTO: Poskytnuto MUDR. Jiřím Bartošem

Základem všeho je chodit pravidelně na preventivní prohlídky, říká praktický lékař MUDr. Jiří Bartoš

31. 5. 2021

S přibývajícím věkem začíná i dosud zdravé lidi trápit čím dál více neduhů. Aby si každý udržel své tělo v co nejlepší kondici, neměl by nikdy vynechávat preventivní kontroly.

„Je zcela žádoucí, aby člověk chodil na preventivní prohlídku nejen k praktickému lékaři, ale i ke stomatologovi a ženy ještě na gynekologii,“ upozorňuje praktický lékař z Moravské Nové Vsi Jiří Bartoš.

Jaké neduhy se začínají projevovat u lidí od 60 let?

Bývají to zejména bolesti nosných kloubů dolních končetin v důsledku jejich opotřebení. Jedná se hlavně o artrózu kyčelních a kolenních kloubů. Objevují se také bolesti páteře, zad, které jsou z velké části podmíněné degenerativními změnami na obratlích a dalších částech páteře. Zvyšuje se i výskyt klasických chronických nemocí jako je vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, cukrovka. Vzrůstá i výskyt nádorových onemocnění. Horší se zrak, především u lidí, které nenosili dosud brýle, se zhoršuje vizus nablízko, což začíná už od 45 let. A zhoršuje se i sluch, a to častěji mužům.

Jak mají lidé postupovat, když mají pocit, že jim něco v těle chátrá anebo začínají pociťovat dosud nezvyklé stavy?

Základem všeho je chodit pravidelně na preventivní prohlídky. To se týká lidí všech věkových kategorií, tedy nejen těch starších. Je ale zcela žádoucí, aby člověk chodil na preventivní prohlídku nejen k praktickému lékaři, ale i ke stomatologovi a ženy ještě na gynekologii. Pokud nastanou zásadní zdravotní problémy, je pochopitelně třeba se i v mezidobí objednat k praktickému lékaři, probrat s ním potíže. Lékař pacienta určitě vyšetří, eventuálně pošle na další specializovanější vyšetření.

Co vše sleduje preventivní prohlídka u praktického lékaře?

Nyní se chystá novelizace náplně preventivní prohlídky v souvislosti s reformou primární péče. Podle mého názoru je její dosavadní obsah zastaralý. Obecně je základní náplní preventivní prohlídky podrobná anamnéza, resp. její doplnění, co se stalo za poslední období. K tomu erudovaný praktický lékař použije své záznamy v dokumentaci, protože průběžně doplňuje závažnější stavy u svých pacientů. Tedy, jestli například prodělali operaci, měli závažnější úraz či onemocnění. Velkým problémem ale je, že řada lidí neinformuje své lékaře o provedených vyšetřeních u specialistů či o hospitalizacích v nemocnici.

Součástí prohlídky je rovněž důkladné klinické vyšetření pacienta, změření krevního tlaku, pulsu, zhodnocení výsledků odběru krve, biochemického vyšetření moči. V jednotlivých věkových kategoriích se přidávají další úkony. Od 45 let u žen kontrolujeme, zda byla provedena mamografie, od 50 let je to vyšetření na skryté krvácení ve stolici, což je zásadní vyšetření k časnému, často bezpříznakovému, záchytu rakoviny tlustého střeva (tzv. skríning kolorektálního karcinomu).

Každé čtyři roky, a v případě nemocí jako je vysoký tlak, ischemická choroba srdeční apod. častěji, jde pacient na EKG. U lidí nad 60 let, kteří mají zvýšenou hladinu tuku v krvi a u všech diabetiků, se provádí vyšetření ABI (Index kotníkových tlaků), které odhaluje počínající ischemickou chorobu dolních končetin, tedy ucpávání tepen dolních končetin. Nově od loňského roku děláme pacientům od 65 let Minicog test, díky němuž můžeme zjistit počínající poruchu paměti. Pokud tuto poruchu zjistíme, pošleme pacienta na další vyšetření, které může odhalit počínající demenci.

Vyšetřujeme také orientačně sluch, zrak. Kontrolujeme rovněž očkování, hlavně proti tetanu. Lidem nad 65 let pojišťovny hradí také očkování proti pneumokoku vakcínou Prevenar 13, což vřele doporučujeme, protože zabraňuje těžkým pneumokokovým zápalům plic, které často končí fatálně.

Jak by se měly preventivní prohlídky změnit po uvedené novelizaci?

Předtím jsem popsal, jak by mělo provádění preventivních prohlídek vypadat. Ale v platné vyhlášce, která stanovuje minimální rozsah prohlídky, je pouze zhodnocení anamnézy, klinické vyšetření, změření tlaku, jednoduché vyšetření moči papírkem, jednou za čtyři roky EKG, kontrola očkování proti tetanu a v určitých časových intervalech se má kontrolovat pouze hladina tuků (celkového cholesterolu a triglyceridů) a krevního cukru – glykémie. A to je nyní dané jednou za mnoho let, což je podle mě absolutně špatně. Za tak dlouho se zdravotní stav pacienta může zcela změnit. Pokud bychom vyhlášku striktně dodržovali, mnoho lidí by skončilo s těžkými zdravotními problémy. Frekvence podrobných laboratorních vyšetření by vyhláška měla stanovit častěji, aby se vyšetřování u praktiků sjednotilo.

V jakých zdravotních stavech by měl každý určitě navštívit lékaře?

Objeví-li se nějaká akutní záležitost, například výrazná bolest čehokoliv či například náhle vzniklá dušnost. Začne-li pacient trpět nechutenstvím nebo hubne z neznámé příčiny. Dále je to vysoká teplota s dalšími příznaky jako je kašel, bolest v krku, která trvá tři čtyři dny a není řešitelná domácí léčbou analgetiky či antipyretiky. Varovné je také, když se objeví krev, např. ve stolici, v moči, neztišitelné zvracení, střídání průjmu a zácpy atd.

Takových situací je velké množství. Obecně řečeno, člověk by měl jít k lékaři vždy, když se prudce změní jeho stav anebo nastanou během krátkého období změny, které způsobí, že se necítí dobře.

Pokud někdo vedl léta nezdravý životní styl, je pozdě, aby v 60 letech začal žít zdravěji?

Nikdy není pozdě. A dokonce nikdy není ani pozdě přestat kouřit. Velkými studiemi je dokázáno, že i u silného kuřáka, který denně kouřil 30 či 40 cigaret několik desítek let, nastávají už po roce nekouření výrazné pozitivní změny. Důležitý je také pohyb. Ale každý by si měl nadávkovat pohybovou aktivitu přiměřeně. Není dobré, když někdo celý život nesportoval a v 60 letech se rozhodne, že za dva měsíce poběží půlmaratón. Ke změnám je třeba přistupovat s přihlédnutím k fyzické kondici. A samozřejmě důležitá je psychická pohoda – pozitivní rodinné zázemí, smysl života, zájmy. Pokud člověk nemá žádné zájmy, má najednou po přechodu do důchodu spoustu volného času, což často řeší vysedáváním u televize, zvýšenou konzumací alkoholu, cigaret. Způsob života je dán nastavením jedince a tím, čemu se věnoval i v mladším věku.

Seniorům jednoznačně doporučujete vakcínu proti pneumokoku. Ještě jiné očkování by měli absolvovat?

Především každoroční očkování proti chřipce. V našich podmínkách vřele doporučuji i očkování proti klíšťové encefalitidě. Pokud se starší lidé touto chorobou nakazí, často končí se závažným postižením, které může být trvalé. Nezapomínal bych ani na očkování proti žloutence. K dispozici je kombinovaná vakcína proti typům A a B.

Čemu by se starší lidé určitě měli vyhýbat?

Neměli by kouřit, měli by omezit alkohol, dbát na složení stravy. Neměli by se přejídat a měli by snížit množství především živočišných tuků. Česká kuchyně je z hlediska diety prostě nevhodná. Je třeba zařadit do jídelníčku prvky středomořské kuchyně: rostlinné oleje, čerstvé ovoce a zeleninu a ryby. V zimním období, kdy je hodně viróz a chřipek, by se měli lidé vyhýbat většímu shluku lidí. Myslím, že po zkušenostech s pandemií, se bude zejména seniorům doporučovat, aby používali roušky nejenom proti covidu-19.

Okolo léčení se množí řada metod, které lékaři považují přinejmenším za neověřené nebo i pochybné. Čemu by lidé neměli naletět? Co si myslíte například o kmenových buňkách, biorezonanci, homeopatikách, akupunktuře?

Jsem absolutně odpůrcem těchto neověřených metod. Nezavrhuji ale akupunkturu. Pokud ji někdo opravdu umí, může pacientům pomoci. Ale jinak jde o věci, které jsou zcela zcela medicínsky neověřené, často je to na úrovni šmejdů, kteří vnucují zejména seniorům předražené produkty. Pokud chce někdo takovou proceduru podstoupit anebo koupit nějaký „zázračný“ přípravek, doporučuji, aby se šel poradit se svým praktikem. Vztah mezi lékařem a jeho pacientem by měl fungovat na vzájemné důvěře. Lidé by neměli věřit reklamám slibující zázraky nejen v televizi, rozhlase či tisku. Velkým problémem je svět internetu, sociálních sítí, kde je spousta balastu a nesmyslů.

Lidé také věří, že jim každodení pilulka multivitaminu zaručí zdraví, což je nebezpečné. Než investovat do těchto nesmyslů, které nemají často ani vědecky ověřené složení, doporučuji, aby si lidé raději koupili čerstvou zeleninu a ovoce a získali vitaminy přirozenou cestou. Velké studie porovnávaly příjem multivitaminu s ověřeným složením s konzumací vitaminů v přirozené formě. A lidé, kteří přijímali vitaminy v čerstvém ovoci a zelenině, byli mnohem zdravější.

Jaký dopad má probíhající pandemie na vaši ordinaci?

Nepozoruji, že by senioři v mé klientele měli větší strach než mladší lidé. Ale epidemie trochu zamíchala návštěvností v ordinacích. A také přibyly možnosti, jak lékaře konzultovat. Pojišťovny začaly hradit telefonickou či video konzultaci. Řada ordinací včetně mé přešla také na stoprocentní objednávkový systém. Situace se tak zlepšila z hlediska průchodnosti systému, čekání v čekárnách.

Pozoruji také, že ubylo lidí, kteří chodili s malichernostmi. Lidé víc přemýšlí nad tím, jestli je nutné lékaře kontaktovat či ne. Ale nemocní, kteří mají problémy, se objednají a přijdou. Neměli jsme u nás ani jeden den, že bychom fungovali jen na telefonu nebo přes okno. Máme normální provoz. Využíváme víc i zabezpečený email nebo firemní sociální sítě. Začíná to připomínat systém, který funguje ve Skandinávii, kdy tamní lékař část pracovní doby stráví fyzickým kontaktem s pacienty a další část konzultační činností. Skutečně lze některé věci řešit na dálku, když pacienta znáte.

A stává se ve vaší praxi, že lidé se tak bojí, aby nechytli covid, že nejdou k lékaři, i když mají nějaké potíže?

Určité procento takových lidí je napříč všemi věkovými kategoriemi. Mám několik případů, které bohužel skončily fatálně. Pacienti nepřišli například na preventivní péči, i když byli několikrát vyzváni. Podle celkových statistik například celkový počet provedených testů na kolorektální karcinom klesl loni asi o 25 procent. Tento dopad se bude ještě vyhodnocovat. Těžce ohrožená je například chirurgická péče v nemocnicích, odkládají se operace i diagnostika. A to vidím jako velký problém. Myslím si, že by operativa měla fungovat, i když je covid. Absolutně nesouhlasím s nařízením ministra zdravotnictví, že nemocnice nesmí dělat neakutní výkony.

I před pandemií se například na výměnu kyčelního kloubu čekalo kvůli kapacitám dlouho. Teď se vše odkládá. Ale kdy se tyto odložené operace dooperují?

To bych také rád věděl. A nejde jen o medicínský problém ale i onekonomický. Nemocnice mají z endoprotetických výkonů profit. A co budou dělat, když ho nyní mít nebudou? Budou žádat peníze na sanaci, protože nebudou mít žádné zisky, takže to nakonec zaplatíme my všichni z našich kapes. A je to zbytečné. Jde i o sociální problém. Pacienti, kteří čekají na operaci, jsou často na neschopenkách. A to také platí stát, potažmo my všichni.

Nehledě na to, že lidé, kteří mají jít třeba na výměnu kloubů, trpí bolestí. Takže se zvyšuje potřeba léků jako jsou analegetika, jež mají často nežádoucí účinky na trávicí trakt atd. Je to začarovaný kruh, kdy jeden problém nabaluje další. A nejedná se jen o ortopedickou operativu, ale i o jiné typy operací, jako jsou třeba břišní kýly.

Myslím si, že by kroky jako odkládání výkonů měly být individuální. Každá nemocnice má mít rezervu lůžek, kdyby došlo ze dne na den k razantnímu navýšení pacientů. Ale není možné pod pokutou zakázat nemocnicím provádět neakutní výkony. Až pandemie odezní, budou těžké problémy.

 

MUDr. Jiří Bartoš
absolovent oborů Všeobecné lékařství a Stomatologie LF MU Brno
Atestace I.stupně z chirurgie
Atestace I.stupně z praktického lékařství pro dospělé
Místopředseda okresního sdružení České lékařské komory (ČLK) v Břeclavi 
Člen Sdružení praktických lékařů ČR (SPL), člen celorepublikového Výboru SPL ČR
Člen Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (SVL ČLS JEP)
Člen Světové organizace rodinných lékařů WONCA a její evropské odnože WONCA Europe
Člen Royal College of General Practitioners (Velká Británie)
Člen The International Society of Travel Medicine (ISTM)

Zdravý život seniora
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Magda Škodová
Je to dobrý názor, člověk, ač se cítí zdráv, měl by se nechat aspoň občas "zkontrolovat". Jakž takž to jde u praktiků, s gynekologií také nebývá problém, ale zubař? Pokud už někoho seženete, tak čekáte minimálně rok na prevenci a o nějakém dalším ošetření si můžeme nechat zdát.
Svatava Páleníková
Ano, ze sváých zkušeností doporučuji prevenci včas.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA