Mobilní demence

Je nová doba, už jich v dějinách bylo mnoho...

Vzpomněla jsem si na nedávný rozhovor s vnukem. Potěšilo ho, že obě děti byly přijaty do škol v místě bydliště a zejména starší chlapec nemusí dojíždět. S neskrývanou nostalgií jsem oponovala, že přichází o neuvěřitelná dobrodružství, která jsme se spolužáky prožívali ve vlaku při dojíždění na průmyslovku do Ústí. Odpověď mě zaskočila: "Ale babičko, dnes by se nikdo nebavil, jen by se dívali mlčky do mobilů."

Jé konečně někdo, kdo čeká, či nastupuje "U Anděla," ne "Na Andělu," jak przní češtinu současní nepamětníci. Nevím jak koho, ale mě to vždycky strašně tahá za uši, kdy slyším tu zpotvořeninu "Na Andělu." A už vůbec nejstrašnější je slyšet např. "pojedeš na Anděl." Už jenom to, že jsem si nekonečně dlouhé době mohl přečíst, že někdo něco dělal "U anděla," pohladí po duši. Co se týká mobilního šílenství, nemá cenu to rozebírat. Opravdu nevím, co ti závisláci v těch mobilech hledají. Buď hrají nějaké stupidní hry, nebo oznamují světu, že jedou tramvají, či autobusem? Bůh suď. Ale přiznám se že i já jsem se před nedávnem zpronevěřil své averzi vůči mobilním šílencům. Nedávno jsem z Kotlářky jel k Andělu a když jsem nastoupil, zjistil jsem (nelžu!), že jsem jediný, kdo nečumí do mobilu. Bylo mi to tak žinantní, že jsem sáhl do kapsy a podíval se aspoň na displej svého telefonu, abych zjistil, že je právě tolik hodin, kolik je. Pak s pocitem, že jsem in, jsem mobil zase ukryl do kapsy.

Kukat pořád do mobilu má své výhody. Například máte jistotu, že svět (ten reálný) neexistuje. Taky nehrozí, že si budete muset dát pusu - K s H, H s K nebo třebas i K s K nebo H s H. Taky můžete vždy vysvětlit pomocí smajlíku, jak jste to mysleli, když jste řekli třeba "Dobrý den". A největší neštěstí - když si debil vybil mobil!

Ivano, líbí se mi Vaše názvosloví evolučního stupně pro stádium " čumila mobilního flegmatického." Oblíbeným označením pro některé jedince tohoto živočišného druhu je také, cituji: "Asinus twitterus neboli hlupák twiterový " (nekrmit, nehladit)!

Je to, jaké to je. A je pravda, že i staří, pokud mají chytrý mobil, tak ho velmi často používají. Já nakonec též, když mám volno. Co naděláme. A výchova a chování, za to asi mobil nemůže.

:-) Proč to rozhořčené mravokárenství, když se od východu blíží nápravný zmar? :-)

A já mám ještě jeden návrh. Měl by být uzákoněn stav, že když jdou dva na rande, tak mobily musí zůstat doma (to by byla sranda), protože už jsem viděla i randící jak svorně čumí do mobilu (v parku na lavičce i v restauraci), každý do svého. Národ vymře na mobilismus.

Bohužel, tento dekadentní vývoj už nelze zastavit. Bude hůře.

Je fakt, že lidi koukají do mobilů hodně, ale podle mě to dělají staří i mladí. Já taky. Čtu si na Seznamu nebo na íčku, v MHD na to mám klid. A podle mě do telefonu nejvíc řvou starší dámy, které vedou rozhovory typu: Mařko, a jak děláš ten guláš? Mladí jim za to ale nenadávají. Ptala jsem se mých rodičů, zda je pouštějí v MHD sednout, tak říkali, že v pohodě a dokonce jim pomáhají do schodů. To, že si lidé nevšimnou nebo nechtějí všimnout je samozřejmě taky pravda, ale kdykoliv jsem potřebovala, tak jsem požádala a sednout mě pustili. Pokud přes někoho nemůžu projít, tak taky řeknu s dovolením a oni se uhnou. Nicméně dětem by se čas na PC a na mobilu měl omezovat a rodiče by kvůli bezpečnosti měli vědět, s kým děti komunikují.