Mladší, starší. To jsou často používaná, avšak škodlivá slova. Porovnávání podle věku je nesmyslné

Takže ještě jednou: Mně před padesáti lety doktoři žádné neduhy nezrekapitulovali, bylo mi 22let a život jsem měla teprve před sebou. Ve čtyřiceti, pro nával práce a starostí, jsem ani nevěděla, že žiji. Od čtyřiceti do padesáti jsem se rovnala a co jsem nezvládla sama, to mi během deseti let srovnali chirurgicky v celé řadě operací a v šedesáti, po celkové rekonstrukci, jsem začala konečně žít. Jiný se té šedesátky ani nedožije a těm "kachnám házet" už nemá šanci. Každý to má nějak a já jsem ráda, že stále mohu těm "kachnám házet". Jestli je pro vás výraz, "věk je jenom číslo", kousavou a zraňující řečí, vyjadřující pohrdání, tak pro mě tedy není.

Takže ještě jednou: když mi před padesáti lety doktoři zrekapitulovali od dětství nastřádané neduhy, taky jsem slyšel sarkastické resumé, že věk je jenom číslo... Čili téma, jako když se kachnám hází...

Já tedy nevím, jak to máte vy ostatní, ale já když se podívám do kteréhokoliv svého osobního dokladu, tak v kolonce "Datum narození" jsou čísla a ta vypovídají pouze o mém věku a o ničem jiném. Takže můj věk je jen číslo, zatím tedy dvojciferné, nebo dvouciferné?. Já nevím, třeba to máte někdo z vás jinak a já absolutně nemám nic proti.

".... kvoč, aby kvočna nekvokala, když nemá proč." A jestli vám to ještě nedošlo, tak já opravdu nemám potřebu s vámi kvokat :-)

12:35: "Pro slepičí kvoč", co jiného byste ode mě chtěla slyšet, snad ne důkazy, nebo nějaké vědecké poznatky.. Vždyť dobře víte, že na vaše znalosti nemám :-) :-) :-)

Podle obsahu diskuse bych se přiklonil k šibalství, že věk je jen číslo, ještě chybí pan O.Č., aby hrozil žalobou... :-) :-) :-)

A proč?

Ano! Souhlasím! Začala, protože vím proč.

Paní Caklová o vzdělání jste začala vy ne já.

Každý má svoji cestu a pro mě je věk jen číslo. Rodiče mě naučili pracovat, postavila jsem si domek, abych měla kde bydlet, vychovala jsem dvě děti, díky kterým jsem šťastná babička s přiměřeným důchodem, s kterým jsem spokojená, mám ráda svůj domov i sebe, ............ Zkrátka není nic, z čeho bych měla mít handicap, česky řečeno, pocit méněcennosti, ale netvrdím, že bych na sobě neměla, z vlastní iniciativy, co vylepšit. Stále se něco děje. Jen jsou zkrátka lidé, kteří sami "zamrzli" ve dvanácti letech, jen tom nevědí a stéle se mi snaží podsouvat něco, co je jen jejich osobní záležitost. Takže klídek, "U mě dobrý."