Foto: Soňa Prachfeldová

Moje zahrada aneb Komu se nelení, tomu se zelení

22. 5. 2021

Jsem zahrádkářka. Už od svých dětských let, kdy jsme měli dům ve městě, ale k němu jen dvorek. Děda mi vyráběl spoustu truhlíků, které jsem osazovala vším možným. Také jsem již tehdy přitáhla domů kdejakého ratlíka. Obojí mi zůstalo dodnes.

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 22.5.2021 18:14

Bezvadné. Soňo, ostatně, jinak si Tě ani neumím představit, právě tak jako bez zvířátek.

Jitka Hašková 22.5.2021 18:01

Věřím, že tě to baví, je to zajímavé ale není to nic pro mne. Možná proto, že jsem neměla příležitost.

Dana Puchalská 22.5.2021 17:12

Soňo, čím bys nás NUDILA ? Při čtení a pak při prohlížení fotogalerie mi bylo KRÁSNĚ.A já Ti moc a moc děkuju.

Vladislava Dejmková 22.5.2021 16:32

Soňo, chápu tu radost, mám to nastavené podobně. Tento víkend mám konečně vnoučata (4 a 6 let) a vesele se se mnou starala o záhonky. Jsou naštěstí zvyklí z domu a mají k zahradě od malička vztah.

Věra Ježková 22.5.2021 16:16

Soni, pěkně se ti zelení. Udržované zahrádky se mi líbí, ale starat se o zahrádku by mě nebavilo. Ze všeho nejvíc ne plevelení. :-)

Soňa Prachfeldová 22.5.2021 15:11

Děkuji vám za vaše krásná slova, kytičky jsou moje doména, to si dělám sama, ty přípravné práce rytí a p. to syn v zeleninové části, tak se podílíme v rodině, není to tak velké.

Marie Novotná 22.5.2021 14:53

Ani nevíš, jak Ti rozumim. Obdivuji Tě. Stíháš toho hodně a nejen doma. A posezení v rozkvetlé zahradě nebo dvoře je za všechny televizní programy. Děkuji za krásné počtení.

Jitka Mošovská 22.5.2021 13:48

Soni, až mi stékají slzy po tváři, tvým vyprávěním a mravenčí prací, dojala jsi mne. Ať vám zahrádka dělá radost.

Jana Šenbergerová 22.5.2021 13:19

Soňo, pěknou zahradu máš a hezky o ní "povídáš".

Eva Mužíková 22.5.2021 13:15

Soni, od prvního do posledního slova Ti moc rozumím. Mne také i ten malý kousek " zahrádky" u domu nabíjí. Krásné fotky, tak ať se daří...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá