O Janu Skácelovi

Díky vašemu článku jsem si vzpomněla, že mám doma kolibří vydání Skácelovy Noci s Věstonickou venuší. Jde o výbor z milostné poezie, která je součástí řady jiných jeho sbírek.

Díky, děvčata, i Dalibore. Skácela jsem poznal na Nezvalových oslavách v Třebíči. Měl jsem tam, nějaké básně v soutěži. Zažil jsem tam i velké dobrodružství, když jsem se vecpal do autobusu, kde seděli samí národní a zasloužilí umělci a jezdili jsme po místech Nezvalova působení. U oběda jsem seděl vedle paní Nezvalové a hezky jsme si popovídali o básnění.

Honzo umíš vše tak zajímavě popsat. O Janu Skácelovi toho moc nevím, ale Tvoje přiblížení jeho tvorby mě moc zaujalo. Mám ráda i hlubší texty některých našich písničkářů, také mají v sobě kus básníka. Děkuji.

Díky za zajímavý článek.

Jeho "zhuštěné" texty se mi líbily a já jsem zjistil, že píšu podobným stylem, jen ne tak dobře. Zkratky mi vyhovují a v nich se dá někdy vyjádřit víc, než v rozvláčném psaní, což J. Skácel dokazoval velmi dobře.

Děkuji za připomenutí mimořádného umělce, jehož verše žijí mj. v písních Hradišťanu. S tvorbou J. Skácela jsem se prvně potkala při čtení jeho sbírky Kam odešly laně (1985, obrázky J. Čapka) našim dětem. Bohužel byl od roku 1969 na indexu, takže se o něm nemluvilo. Osobně jsem měla jednu příležitost se s ním setkat díky přítelkyni G. Vránové, která jeho verše měla ve svém hereckém repertoáru.

Jendo, moc zajímavý článek. O Janu Skácelovi jsem nevěděla nic, trochu jsem ho poznala až z tvých vyprávění. Připrav mi jeho knížky, abychom zase nezamluvili, že si v nich chci číst. :-)

O Janu Skácelovi jsme se něco učili už na střední škole, čili ve 2. polovině 60. let. Vím, že jsme si uváděli sbírku "Metličky". Bohužel už víc nevím. Teď jste mi ho připomněl víc.