Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy
FOTO: Ingimage

Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy

17. 5. 2021

Počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti, tedy o 11 procent více, než ukázal výzkum v roce 2019.

Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere.  Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost. Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.

„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.

Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.

„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Stejně jako v loňské studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové. Oproti výzkumu z roku 2019 jsem doplnili dva narativy, které se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřili mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru jsme zvolili zcela konkrétní konspiraci, nikoli obecně otázku původ koronaviru. Takto zvolené otázky nám umožňují přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.

 „Na základě úspěšnosti těchto 4 konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ komentuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.

Čtyři příběhy

Nejvíce  se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí (určitě ano, spíše ano) zhruba 16 % české (internetové) veřejnosti, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas (určitě ne / spíše ne), zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví, není si jistá. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).

Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví“. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % české (internetové) veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).

*Zdroj: NFNZ / Nielsen Admosphere, N=1040, internetová populace ČR 15+, ČNP, říjen-listopad 2020

Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.

Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. 12 % se domnívá, že jde o pravdivé tvrzení, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.

Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 040 respondentů internetové populace 15+.

 

Naďa Straková, Nadační fond nezávislé žurnalistiky

 

 

 

 

 

dezinformace internet
Autor: Redakce
Hodnocení:
(3.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Někdy si pročítám názory čtenářů i60.cz a nevím jestli náhodou omylem nečtu sputnik, nebo pravý prostor. Často mě to od čtení i60 na delší dobu odradí a nutně mi přichází na mysl, že tvrzení, že senioři jsou nejčastější oběti dezinformací, bude zřejmě pravdivé.
Martin Vrba
Paní Skopanová, píšete: „Teprve po Listopadu 89 se k nám dostaly informace z více zdrojů a my se za pochodu učili oddělit zrno od plev.“ konec citace.“ Tak to rozhodně nebylo, tak dlouho jsme „na suchu nebyli“, mnoho lidí tady umělo německy - u nás doma se pravidelně poslouchala Deutsche Welle - táta všem rovnou přímo tlumočil. A ti, co neuměli, tak pro ně vysílaly zahraniční stanice v češtině a slovenštině několik hodin denně, každý uměl na stupnici najít, kde je Svobodná Evropa (silně rušena) a Hlas Ameriky a BBC a s dobrou mnoha prvkovou anténou a zesilovačem šlo dokonce až v Praze přijímat západoněmecké televizní stanice a v Bratislavě a v okolí šla chytat Vídeň na technické úrovni jako ČT1 a ČT2.
Olga Škopánová
Pane Kozelský schopnost porozumět informacím tady nebyla ani před 32 lety protože každou informaci musela schválit strana a vláda. Teprve po Listopadu 89 se k nám dostaly informace z více zdrojů a my se za pochodu učili oddělit zrno od plev. S nástupem Internetu se dezinformace dostaly na ještě vyšší level. Vždy bychom ale měli používat zdravý rozum, své znalosti a životní zkušenosti. A pak myslím se dokážeme všem těm hoaxům a fake news ubránit.
Josef Mašek
v registraci místo PŘÍJMENÍ máte uvedeno PŘÍJMĚNÍ což je gramaticky špatný termín a nedotazujete se v Portále pro seniory na jejich věk....už tyto indicie mě 71letého seniora mi napovídají, že váš portál může být kromě jiného i DEZINFORMAČNÍ
Pavel Kozelský
Dezinformace? Vždyť na to mají vlády zřízené celé agentury a šíření pitomostí a polopravd je nástrojem k ovládání davu používaným od starověku. V moderní době ještě účinněji za pomocí Internetu a jeho sociálních sítí. Jde o účinný nástroj silového ovládání státu. Bohužel naši troubové ukazují, že se nenaučili základy a chtějí používat moderní nástroj bez znalosti základních principů, což se poté v diskuzích toho co vypustí mezi lid ukazuje v celé dvě nahotě. Celkově lze říci, že úroveň vzdělanosti a schopnosti posuzovat a vyhodnocovat tj. Pracovat z informacemi za posledních 32 let notně upadla, k penězům a moci se dostali hlupáci používající získanou moc hloupě vůči nám ostatním ať ji ž chytrým, moudrým, nebo rozumným.
Antonín Nebuželský
Chtěl jsem taky něco, ale vše už bylo řečeno :-))
ivana kosťunová
To je váš závěr, nikoliv můj, nic takového jsem neřekla, a dál už to nebudu komentovat.
Olga Škopánová
Paní Kosťunová dle mého názoru limity fyzické (schopnost vykonávat práci) a limity mentální (schopnost porozumět informaci ) nelze od sebe oddělovat. Vám ovšem nevadí diskriminace na základě limitů fyzických (vyhazov z práce) ale na základě limitů mentálních ano (viz zmíněný průzkum). Můj názor je ten, že výše těchto limitů je vysoce individuální a že pro hodnocení osoby by nikdy neměl být kritériem věk ale vždy odvedená práce a schopnost orientovat se v problému.
ivana kosťunová
Paní Škopánová, opět pletete hrušky s jablky, jak je vaším zvykem. To, že máme své limity , co se týká výkonnosti, je nezpochybnitelní fakt. Diskriminaci v tom nevidím. Ale nechápu, jak z toho můžete odvozovat , že tím pádem jsme i méně odolné proti hoaxům- to jsou přeci dvě různé věci. Co se týká USA- nevím, jestli je tam zakázáno říkat, že je žena fyzicky slabší, než muž, a je mi to srdečně jedno, ale docela by mě zajímalo, i v souvislosti s tímto článkem, jestli mají úctu k seniorům, nebo jestli také vytvářejí podobné manipulativní průzkumy chování seniorů, které mají jediný cíl- seniory dehonestovat. Vzhledem k tomu, koho si zvolili za prezidenta, usuzovala bych na to prvé.
Olga Škopánová
Já myslím, že situace zase není tak katastrofální, abychom nedopadli jako v USA, kde je zakázáno říkat, že žena je fyzicky slabší než muž.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?