Dalmatská pohoda končícího léta roku 2002-7

Ještě jednou všem dík za komentář.

Další pěkné vyprávění o vašem putování Dalmácií. Příhoda s kačkami mě pobavila.

Chválím moc a těším se na další nejen cestopisné povídání a sdílení krásných dojmů.

Fotky v celém dalmatském seriálu jsou pouze skeny. Tehdy jsem neměl ještě digitál. Přímé fotky by byly o něco lepší. Děkuji za vaše příspěvky.

Děkuji, bylo mi potěšením procházet se nádhernou krajinou, díky Tvému skvělému vyprávěni proloženému fotkami.

Díky moc za Vaše hezké vyprávění a kouzelné fotografie*

Paní Kosťunová, na našich četných cestách jsem si Chorvatsko přímo zamiloval. Istrie je autem 800 km, střední Dalmácie 1200 km, když řídí dva, je to snadné. A naučit se jazyk není tak těžké. Pro mne byla nejkouzelnější Istrie. Za nějaký čas sem vložím i naše cesty po Istrii. Co se týče pana Horníčka, ve svém útlém dílku "Dobře utajené housle" vyčítá praotci Čechovi, že u nás nemáme moře. Vřele s ním souhlasím. Pane Soukup, takové chvíle byly nejkrásnější. Ale neříkal jsem si o pivo, ale říkal jsem "još crno vino". Nedat si tam malvaziji, nebo teran, by byla věčná škoda. Všem velký dík za návštěvu a komentář.

Fotografie a vyprávění působí uklidňujícím dojmem. No, a byla tam válka, bylo tam zemětřesení. Ale stejně trochu lituji, že jsem se tam nepodívala, zatímco moje maminka byla v mládí za 1. republiky v Dubrovníku. :-D

Není nic krásnějšího, než pozorovat z malé hospůdky západ slunce na moří a usmívat na servírku se slovy " Jošte pivo molim ". Díky za krásný seriál zážitků a fotek !

Jendo, pokud vím, jazykovou bariérou netrpíš. Alkohol jistě poněkud zmenšuje zábrany. Chřipka je prevít; vaše motivace musela být skutečně velká. Díky za celé vyprávění a hezké fotky.