Místo, kam se ráda vracím, aneb Vyznání Vojankám

Děkuji i vám dalším za hezké komentáře a vzpomínky :-).

I já tam chodila randit. Ale ještě předtim, jako Malostraňačka, jsme tam s holkama vyvážely panenky v kočárkách, hrály ruzné hry a tam jak je to široké schodiště, tak tam jsme mívali pionýrská shromáždění - základka v Josefské ulici. Bylo tam vždy krásně. I ty hrušky chutnaly fantasticky. Prostě místo plné vzpomínek. Třeba se tam někdy i potkáme. Martino děkuji za milou vzpomínku.

Půvabné místo, hezké vyznání .

K Vojanovým sadům mám zvláštní vztah. Chodil jsem tam randit, tenkrát se jim říkalo spíš zahrada Minfi, podle ministerstva financí. A umístil jsem tam i část děje své rozsáhlejší povídky Milenci umírajícího času. Moc pěkné, Martino. Vyvolalo to ve mně řadu vzpomínek.

Moc a moc děkuji za vaše milé reakce. Mám radost, že se vám sady na fotkách líbily.

V Praze mám několik oblíbených zákoutí a parků, ke kterým patří také Vojanovy sady. Naposledy jsem tam byla v předjaří, kdy jsem obdivovala první kvítky sněženek. Děkuji za zajímavé vyprávění a krásné jarní fotografie (i jednu zimní).

Moc ráda jsem se do zahrady zase podívala. Díky.

Vojanovy sady neznám, nikdy jsem tam nebyla. Pokud jsem byla v Praze, tak vždy jen na krátkou několikahodinovou dobu. Určitě bych ráda viděla i tyto sady někdy. Díky za článek a moc hezké fotografie.

Vojanovy sady mám také moc ráda. Díky za krásné fotky. Myslela jsem, že je tam v zimě zavřeno,nenapadlo mě nikdy tam v zimě jít. Mívám dilema jestli jít do Vojanových sadů nebo do Valdštejnské zahrady. Jsou si blízko.

Krásné vyznání vztahu ke krásnému místu. Také mám ráda parky a jejich zakoutí. O mnohých jsem tady už psala.