Jsou kočky léčitelky?

Mám kocourka Mikeše, je léčitel, příjde, vrní, je milý. Mazlíček ze všech nejlepší. Děkuji za článek.

Souhlasím, moje Mejdynka mě má přečtenou. Hlídá mne stále. Jakmile si chci trochu odpočinout u TV a zavřu oči, už je u mne a mňouká na mne. Musím se ozvat, tak si říká-je v pořádku, ještě žije. Já totiž u TV ani nikdy přes den nespím. Proto její to podezřelé. Když jsem opravdu nemocná a jsem i ve dne v posteli, tak se u mne ubytuje a opírá se o mne. Jsme dobře sehraná dvojka.

Mám kočku ,úplně obyčejnou,ale moc ji mám ráda.Obohatila mi život.Ano,duši léčí určitě.

Souhlasím.

Ještě jednou ke kočkám: jedna černá se u nás objevila vloni v červnu na zahradě. Kam jsme šli,tam s námi.Takže do lesa na houby,na dřevo,všude a docela dost daleko.Nešla vedle nohy jako pes,ale buď se omeškávala někde vzadu,nebo běžela tryskem s nafouknutým ocasem vpřed. Takhle s námi chodí pořád,když chceme někam dál,tak jí musíme doslova utéct!

Paní Šimková, podám vám možné vysvětlení. Kočka je opravdu citlivá a má vyvinutý abnormálně smysl pro rovnováhu. Určitě jste si také všimla, že chodí „kliďánko“ na hraně 1,5centimetrového plotu, jako by kráčela po zemi, proto je tak citlivá na ta zemětřesení, když spadne s třetího patra, tak ale vždy na nohy a přežije to – má sedm životů, ale ty veletoče v politice, které zažili její rod za posledních 40 let, tak to je už i pro kočku moc – tady bude ta příčina zvracení. To už by porazilo i vola: Ze SSSR se stal kapitalistický stát a v USA směřují k nadvládě (ale nazývají to rovnoprávností) afroameričanů a ke komunismu. :) :)

Kočka moji kamarádky dokáže odhadnout veškerá zemětřesení po světě i všechny jiné katastrofy. Je na ně citlivá. Jenom nevím proč při pohledu na zprávy v televizi a při pohledu na vybrané politiky zvrací.

Jak jsme měli dvakrát kočku, i když jsme nikdy žádnou nechtěli. Ta první mňoukala ve výkopu, vlezl jsem pro ní, bylo mi jí líto, dolů to šlo rychle, nahoru už moc blbě, ale zvládl jsem to. Bylo to kotě, myslel jsem, že to skončí tím, že ho vytáhnu a dáme si pa pa a každý půjdeme svou cestou. Po vytažení z toho výkopu běželo pořád za mnou, měl jsem strach, že ho něco přejede, tak jsem ho posadil na příruční kufřík a neslo se, mnoho lidí si ho chtělo pohladit, ale nikdo ho nechtěl domů. Nakonec tedy skočilo u nás doma, ale i tam chodilo stále za mnou, manželka ho s kamarádkou zbavila parazitů a naučilo se chodit do pilin, pak jsme ho museli dát k babičce na venkov. My jezdili až večer domů do města 60km od Prahy a ono tam celý den „štěkalo“. Druhou kočku bych nejraději „zabil“. Když nám Ukrajinci stavěli dům, tak neuměli pořádně připevnit WC a to prasklo, aby to stačili namontovat na víkend (už jsme tam občas na sobotu a neděli jezdili), tak jsem jim večer přivezl novou mísu a když jsem ji v naprosté tmě nesl z auta na barák, tak se mi ta kočka zamotala pod nohy a já upadl rozbil i tu druhou mísu. Ráno jsem měl na rohožce náhradu, mrtvou myš a kosa. To jsem považoval za snahu se s námi nějak vyrovnat. Pak byla hrozně hladová a já ji tedy koupil první kočičí granule, pak si polepšila - přešla na ty kapsičky. Byla to ta, co nechce domů, běhala kolem domů, ale dostat ji do baráku i za těch největších mrazů nešlo, snad by prorazila i okenní sklo, hrozně milovala svobodu, o to více jsem ji začal mít rád, tedy přesněji jeho, byl to kocour, pak z té zimy byl marod na ledviny, dvakrát byl na dialýze a pak odešel někam zemřít a já stále čekal, kdy se zase ráno přihlásí tím zvláštním hlubokým hrdelním hlasem o jídlo – ne už se neukázal, zase už žádnou kočku nechci. Ale i když nemám kočky v oblibě, tak jsem pro ně udělal dost - nebo ne? A zda jsou kočky léčitelky, určitě jsou a jsou i vychovatelky, protože já jsem se dokázal o někoho postarat, protože on to potřeboval, i když vím, že kočky přenášejí i různé nemoci a můj malý syn ležel měsíc v nemocnici s toxoplazmózou.

Kočky jsou fajn. Ale jejich léčitelským schopnostem bych moc nevěřila.

No jo, jenom nesmíte mít alergii na kočičí chlupy ...