Hodí se to v mém věku? Častá otázka, kterou si kladou ženy po šedesátce
FOTO: Ingimage

Hodí se to v mém věku? Častá otázka, kterou si kladou ženy po šedesátce

22. 4. 2021

Odpovědi jsou dvě. Část módních návrhářů tvrdí, že styl není věkem nijak omezen a každý si může obléci kdykoli cokoli. Druhá část vyznává určitá pravidla, která vymezují, co bychom si na sebe po padesátce či šedesátce zásadně brát neměly.

Co nevypadá dobře

Ale i ti nejsvobodomyslnější lidé ze světa módy se shodují na několika zásadách. Hrozbu, že budeme vypadat poněkud směšně, s sebou obvykle přináší toto:

Růžová barva. Můžeme ji jakkoli milovat, ale ve vyšším věku bychom s ní měly zacházet opatrně. Pudrová jemná růžová může být elegantní, ale jasná výrazná růžová bývá pohromou. Rozloučit bychom se s ní měly především na bavlněných tričkách či mikinách, na těchto kusech oblečení působí dvojnásob lacině. Vyvolá dojem: Já chci být věčně mladá holčička, podívejte na mě.

Sympaticky v této souvislosti zní například názor zpěvačky Hany Zagorové, která říká: „Myslím, že v určitém věku je dobré si uvědomit, že i když si oblékneme růžovou barvu, podkolenky a do vlasů dáme mašle, mladší vypadat nebudeme.“

Naopak růžová šála nebo růžové rukavice k černému oblečení mohou z ženy udělat odvážnou hvězdu třeba i v osmdesáti. Jen si zkuste v kabince nějakého obchodu takovou kombinaci a uvidíte, že budete mile překvapeny.

Maskáčové vzory. Vojenský styl je zrádný v každém věku a obvykle na půvabu nepřidává ani mladým děvčatům. Takže od středního věku výše bychom si kalhot, triček či bund v khaki barvě s maskáčovými vzory, nárameníky či vojenskými knoflíky vůbec neměly všímat. Něco jiného je mít v létě světlé kalhoty a khaki košili v safari stylu, to je ležérní móda, která lichotí každé ženě, ale hrát si drsné vojačky je zbytečné.

Obrázky a nápisy. „Myslíš, že je v mém věku trapné, koupit si tričko s nápisem Five? Neznamená to něco sprostého?“ telefonovala nedávno jedna šedesátnice své kamarádce. „Myslím, že v tom budeš vypadat blbě, ať to znamená cokoli,“ zněla odpověď. Obě se tomu dodnes smějí, zejména v situaci, kdy prvně jmenovaná doma přichází otevřít druhé jmenované oblečená v onom tričku. „Ty sis to fakt koupila?“ „Jasně, stálo jen stovku. Jednou jsem v něm vyšla ven a připadala jsem si hloupě, ale na doma je skvělé.“ Takže tak nějak je to s tričky s velkými nápisy, fotografiemi pejsků, kočiček, lidiček, květinek a jiných infantilních motivů. Berme je jako úlet, ve kterém pobavíme společnost u opékání buřtů, ale šedesátnice s obrázkem na prsou je v ulicích města opravdu divná.

Tílka, trička bez rukávů. Zapomeňme na ně, vyhoďme je, v obchodech se na ně ani nedívejme. Právě kůže na pažích bývá s přibývajícími roky nejvíce povadlá, vrásčitá, jedna dáma celkem vtipně nazývá své paže třesoucím se aspikem. Tričko, které paže odhaluje, ukazuje to, co na nás není moc hezké a hezké už nikdy nebude. Úplně nejhorší jsou pak trička na ramínka, která odhalují i záda a dekolt. Je celkem nepochopitelné, proč je mají některé dámy oblíbené, přestože je v obchodech velký výběr triček s krátkým či tříčtvrťovým rukávem, případně vzdušných košil, ve kterých je v létě stejně dobře.

Čeho se ženy bát nemusí

Jistotu, že nebudeme vypadat směšně nikdy, naopak přináší toto:

Bílé košile. „Když nevím, co si obléknout, vždy sáhnu po pánské bílé košili a vždy jsem spokojená a uklidněná,“ říká v rozhovorech světoznámá návrhářka Carolina Hererra.  V čem tkví kouzlo obyčejné bílé košile? V tom že je tak obyčejná, až ji mnohé ženy odmítají, čímž je vlastně výjimečná. Sluší dvacetileté slečně i sedmdesátileté dámě. Hlavní je nebát se, že v ní budeme obyčejné, nevýrazné, nudné. Přesně naopak, protože v jednoduchosti je krása.

Vesta. Zdánlivě zbytečný kus oděvu by v šatníku dámy středního a vyššího věku neměl chybět. Jednak se dá nosit na tričko, košili i svetr, takže vzniká hodně variant oblečení, za druhé, pokud je dobře střižená, zakryje případné nedostatky na postavě. Zkrátka, džíny, košile a kvalitní pánská vesta je kombinace, která ubere kila i věk. Mimochodem, v second handech je právě vest velký výběr za pár korun, protože tenhle kus oděvu nepatří k těm často kupovaným.

Pruhy. Klasické námořnické triko je úplně jiná kategorie než trička s hloupými nápisy či obrázky. Je to vděčná klasika a dovede obličej pěkně rozzářit. Zejména, když jde o kombinaci bílé a výrazně modré. Kombinací je na výběr nepřeberné množství, ať už se světlými či tmavými kalhotami, s džínami, sakem nebo se zmíněnou vestou. Zapomeňte na poučky, že pruhy vždy rozšiřují. Když jde o jemné proužky a kvalitní materiál doplněný úzkými kalhotami, není to tak.

Šála. Čím větší tím lepší. Herečka Chantal Poullain označuje šály za svůj nejoblíbenější kus oblečení a výsledkem je, že vypadá vždy výrazně a skvěle. Ale pozor, krátká úzká šálka případně vzorovaný šátek obvykle z nositelky dělá usedlou paní, důležité je vsadit na šály rozměrné. Barevné obří šály známé pod názvem pashmina se dají koupit za dvě, tři stovky a službu udělají větší, než nový kus oblečení za tisíce. Dají se nosit nejen na kabát, ale i k saku, košili nebo v létě je můžeme jednoduše přehodit přes tričko místo svetříku. Z ženy v džínách a jednobarevném tričku obvykle  taková velká šála v mžiku udělá elegantní Francouzku.

Říká se sice, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala, což platí i v oblékání. Na druhé straně, když si žena některá osvědčená pravidla osvojí, obvykle se pak přestane divit, čím to je, že některé její vrstevnice mají styl a šmrnc  v každém věku, zatímco jiné celý život bezradně stojí před šatníkem a v obchodech se nedovedou vypořádat s otázkou: Hodí se to?

móda
Hodnocení:
(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Jo a ještě něco o obrázcích. V tom prvním by se mohly strašit škůdci na vinici a v tom posledním vidím lítat moli. Jinak ať si každá soudně oblékneme co chceme.
Jana Šenbergerová
Libo, líp bych to nenapsala. Móda pro mě není nic, než opičení. Každý jsme originál, tak proč bychom tak také nemohli vypadat.
Hana Šimková
Také něco o ženské závisti a pomlouvání vím. Pane Vrba bravo, souhlasím s Vámi.
Libuše Křapová
Také oceňuji vyznání pana Vrby :-) A jinak zastávám názor, ať si nosí každá žena co chce a v čem se dobře cítí. Pokud jinému než dotyčné ženě vadí rosolovité paže, tak ať se na ně nedívá, jeho problém, ne? Proč zase propagovat kult mladosti? Tak jsme staré, no a? Máme povadlé paže, šedivé vlasy a viklavé kotníky. Pokud mi to vadí, vkusně se obleču tak, aby to bylo co nejméně nápadné. Pokud mi to nevadí, obleču si to, co se mi líbí a ignoruji posměvačné pohledy.
Antonín Nebuželský
V dnešní době je spoustu pěkných žen ve věku 70+.Je to i tím, že dvoje přednosti umí doplnit módním oblečením. Všiml jsem si, že je často inspirují dcery. A to je dobře ??
Jana Kollinová
Moc se mi líbí vyznání pana Martina V. jeho milované ženě. Líbí se mi závěr jeho příspěvku, že by žena měla nosit (cituji):" to, v čem se cítí dobře."
Jitka Caklová
Umím si živě představit, jak by se tvářily souputnice z íčka, ani by nemusely nic říkat, kdybych přišla na setkání v modelu, který má dáma na prvním obrázku :-) :-) :-)
Martin Vrba
Něco o módě o ženách o závisti a o nevděku. Moje krásná žena, která vypadala po dvou dětech ještě krásnější, než když jsem ji poznal, se sama naučila šít a tak se oblékala podle poslední módy. V té době dělala provozní v jídelně na statku v jedné vesnici a já jsem přímo vyžadoval, aby tam chodila vyfintěná, tak jako jsem ji znal z Prahy. Byla hrozně svědomitá a tak se slitovala i nad jednou mladou pomocnou sílou v kuchyni, že nemá výuční list a tak jí v Praze, kde znala k tomu povolané a ochotné lidi, vyřídila, že si (jako) udělala někde dodatečné nějaké zkoušky a že ona jí dá potvrzení z té praktické části a že jí tím pádem bude moci dát asi o 300 Kčs vyšší plat, jako by se normálně vyučila. Když jí to všechno vyběhala a měla v ruce pro ni to potvrzení, tak ale onemocněla pořádnou chřipkou, že sotva lezla. Ale protože byla tak hodná a svědomitá, tak i v tom stavu si řekla, že do práce musí alespoň na chviličku jít a vyřídit došlé faktury a že vezme s sebou to potvrzení pro tu paní, že z toho bude mít určitě velkou radost. To já ale všechno nevěděl, já přijel teprve k večeru z Prahy a našel jsem ji doma plačící u stolu, myslel jsem, že někdo umřel. Pak mi to všechno, co jsem výše napsal, vyprávěla a pokračovala: „Tak jsem tam sotva dolezla, málem jsem upadla už při vystupování z autobusu, měla jsem ráno vysokou horečku, že se mi fakt podlamovala kolena. Rychle jsem nechala proplatit ty faktury a pak jsem to té paní slavnostně předala. Ona poděkovala a já se rychle rozloučila a pospíchala na autobus, ale pak jsem zjistila, že jsem si tam nechala kabelku, tak jsem zase rychle pospíchala zpátky a protože jsem byla hrozně unavená, tak jsem si v té místnosti – v té chodbičce mezi dveřmi na chvilku sedla a zaslechla na sebe tolik sprosťáren, kde to ty ženy uzavřely mým kabátem a tou mou pletenou čepičkou. A ta, které jsem vyběhala ty papíry, aby mohla mít větší plat, tak ta přímo řekla, že v ní – v té čepičce, jak jsi říkal, že v ní mám tak pěknou hlavičku – tak, že v ní prý opravdu vypadám jako debil.“ Když mi to vyprávěla, tak se u toho zase tak rozbrečela, že si taková situace přímo říkala o pořádné pomilování, horečka – nehorečka a tak jsme dali děti na dvě hodinky k sousedce a tu chřipku společně s nevděkem jsme z těla vyhnali pořádným pomilováním. Nakonec se manželka stala ředitelkou jedné velké firmy ve stravování, ale v tom, že se snaží dále pomáhat lidem, tak v tom se vůbec nezměnila. A co z toho vylívá? Že každá žena má nosit to, aby se v tom líbila mužům, tedy hlavně tomu svému, v čem se cítí dobře, že na věku až tak moc u módy nezáleží a kolik té kritiky od ostatních žen unese a když ji neunese, tak pak už je to jen na tom, kdo jí má rád, aby ji vrátil sebevědomí, a to v každém věku. :)
Alena Švancarová
Víte jak ta starší dáma musí trpět v takových botách?
Lenka Kočandrlová
Ať si každý dá na sebe co chce.Já bych viděla jednu věc,co se nehodí pro staré osoby,a to jsou boty na vyšším podpatku.Vidět osobu,rádoby moderně oháklou,však letitou,jak se jí nohy viklají na kramflecích,jen aby dostála své, zřejmě, tradici??? Děs-běs.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.