Stát ani společnost nejsou dobře připraveni pomoci, když někdo ovdoví, říká psycholožka Marie Nováková

Konečně pí psycholožka správně uvádí i návrhy na zlepšení situace. Zjednodušení systému vyřizování je asi náročnější úkol, ale lepší nastavení důchodů pro ženy by mohlo být velmi jednoduše zajištěno. Odborníci tvrdí, že ženy mají průměrně o 15 % nižšì důchod než muži na stejných místech. Není přece tak složité přidat každé ženě tedy alespoň část z tohoto rozdílu. Počítač to zvládne rychle, ale tady vidím neochotu politiků k takovému kroku. Čím méně se ženám na důchodech vyplatì, tím více zbyde ve státní kase na 1000 dalších blbostí. A další neopomenutelný fakt je to, že my vdovy se vlastně ani nemůžeme nijak bránit. Zákony jsou nastaveny, pokud se už něco mění, je to vždy k horšímu - viz další podmínka pro přiznání vdovského důchodu, na kterou jsem doplatila stejně jako mnozí další mí vrstevníci.

Takových článků jsem už několik přečetl a mají stále stejnou chybu. Je to podobné jako s „Chartou 77“, všichni to kritizují, ale nikdo neví přesně co, protože ty problémy vdovců a vdov nikdo přesně taxativně nepopsal. Na tu emoční stránku, tak na tu to asi nejde, protože každý jsme jiný, ale ty úřednické – technické problémy, na které by se mohli budoucí vdovci a vdovy připravit popsat pěkně za sebou, co nás čeká a jak si s tím poradit, a jak si to ještě žijící manželé mohou například i dopředu ulehčit a nekomplikovat to tomu, který toho druhého přežije, tak to by přece někdo snad uměl sepsat? Nebo ne?

Moc pěkný rozhovor s paní psycholožkou. S jejími názory souhlasím.