Úcta ke chlebu
Ilustrační foto: Ingimage

Úcta ke chlebu

15. 4. 2021

Před mnoha lety jsem se seznámila s téměř devadesátiletou stařenkou z vesničky Kořenec na Drahanské vrchovině, která zpracovala a uchovala mnoho místních "povídaček". Sedíme spolu v prostorné kuchyni a já se jí dívám do krásných očí.

Za silnými optickými skly se zdají obrovské. Jsou živé, ale já vím dobře, že ve skutečnosti jsou už moc let vyhaslé. Stařenka je úplně slepá. Přesto říká s úsměvem: "Ale zbele mně nohe a to je dobře. Bez nich be to belo daleko horši..."

Vypráví kouzelným horáckým nářečím o své rodné vesničce, kde prožila život v těch nejskromnějších poměrech. Jedním z jejich příběhů, který mě zaujal, byl o tom, jak doma pekli chléb. Tady je její vyprávění.

"Na chleba se zadělalo večír v diže řídky těsto s nátěstkem - kváskem těsta vod minolyho pečeni. Dala se jenom vlažná voda, žetná móka a ten nátěstek, zakrelo se všecko peřenó a dalo ke kamnum. Ráno se předala sul, kmin, móke tolik, abe těsto belo tohy a hodně se vemiselo - abe se nelepilo na roce. Belo zde přísloví: ... Chleba se nepřemisi - děvče nepřemiloje... -  A zase se dalo ke kamnum kesat. Z hotovyho těsta se brale lopatkó kose, na maléch neckách se v móce veválele na kolato, horovnale se na slaměnke a zas dale kesat, než se vetopila pec. Pro děti dělala hospodeň panáke s vočema a knoflikama z novyho kořeni... Chleba se veklopil ze slaměnke na dřevěnó lopato, homel vodó, pokřižoval - aby ho nabelo a pěkně se hopekl. Pak ož se dal lopató do pece. Vedle drohé, třeti, třeba dvacet pecnu chleba se peklo najednó. Kdež povrch chleba zčervenal, pec se zavřela na dvě hodine. Hopečené se zas lopató vetahl, pokřižoval abe ho nehobévalo, homel vodó a dal na slaměnke a ož voněl po celé chalopě. Hopečeny panáke děti vokosovale ještě horky... A než se pecen skrojil, pokřižoval se a nikde se nepoložel na stul nakrojeném ke dveřím, abe ho moc nehobévalo...

Rozomněla ste mě dobře?" ptá se mě na závěr, zatímco já si její vyprávění značím svým nečitelným písmem. "Moc dobře..."
"A řeknite mě po pravdě, jak vepadám? Třeba ti domáci mě to neřeknó..." 
"Jak máte dobrou paměť, tak jste i hezká. Obzvlášť obličej. Nikdo by vám ta léta nehádal..." 
"A tak já se vás alespoň dotkno, ať mám představo, jak vepadáte." Slzy se mi hrnou do očí, když se mne zlehka dotýká její ruka...

Příjíždím ke svému domku a potkávám jinou stařenku. Je chladno, ona nemá ani punčochy, jen sešlapané boty, ošumělý plášť a starou tašku. Mezi vysokými bloky paneláků "vybírá" popelnice.  Jsou v nich vyhozené zbytky i chléb - možná to bude mít pro slepičky.

Vzpomínám si na svou maminku, jak nás napomínala a vštěpovala nám úctu ke chlebu. I já jsem viděla v dětství, jak se chleba mísí a žehná. Vozili jsme s bratrem tři ošatky naplněné chlebovým těstem k pekaři, po válce se peklo v místní pekárně pro celou vesnici. Jednou jsme ho vezli na saních, snad jsme prudce zatočili a "chléb" se vysypal. My, malé děti, jsme s hrůzou přihlížely takovému neštěstí. Pekařka vyběhla, dovedně těsto dala zpět, oprášila, znovu požehnala a na nás se šibalsky usmála: "V poledne si pro chleba přijeďte, nikdo nic nepozná..."

Měli jsme ho vždy na celý týden. A když nám náhodou spadl kousek na zem, museli jsme ho políbit a dát zpět na stůl.

Dnešní mládež ani děti už bohužel moc nevidí, kolik práce dalo hospodáři, než vyrostlo obilí a upekl se chléb.

 

 

 

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Do šesti let jsem bydlela na Slovensku, chleba se pekl doma v peci a nebo v obecní pekárně. Hospodyňky si těsto doma přichystaly a domů z pekárny si vezly - nesly velké kulaté bochníky zabalené do ubrusu, pomalu přes celý kuchyňský stůl. Pamatuji se, že můj starší bratr (o 14 let) byl voják a přes půlku republiky mu každý týden pošta vezla balík - domácí chleba nesměl chybět, pravda byl poněkud menší. Vyvolala jste pěkné, milé a voňavé vzpomínky. Děkuji.
Marie Ženatová
Milá Zuzanko to je velmi krásná tradice,* i já když mi zůstane občas nějaký malý kousíček chleba tak ho usuším a dávám těm, kteří chovají slepičky...
Zuzana Pivcová
Snad se ještě zmíním, že když mi čas od času zbude krajíček chleba, nechám ho uschnout a pak ho beru na Štědrý den (snad to zase půjde) s další nadílkou do pražské zoo. Mnoho návštěvníků to tak dělá.
Marie Ženatová
Děkuji i Vám všem ostatním za vaše dobrá slova...*
Marie Ženatová
Pane Mráček ten web s hanáckým nářečím je velmi zajímavý - mám velmi dobré známé v Olšanech a Stařechovicích - okr. Prostějov. Slyšet jejich krásnou jadrnou hanáčtinu je skutečný zážitek... Na Drahanské vrchovině se mluví horáckým nářečím - hodně slovíček začíná na ho, kdežto u hanáckého nářečí je to na o *
Jana Šenbergerová
Pěkné vzpomínky. Naštěstí k nám vozí tak dobrý chléb, že ho vždycky spotřebujeme do posledního drobečku. V dětství jme chodívali kolem pekárny. Dodneška si dovedu vybavit vůni čerstvého chleba a rohlíků, která se linula ulicí.
Rostislav Mraček
Dojala jste mne! - (s vaším nářečím zkuste www.scitanihanaku.cz)
Marie Faldynová
Peču celozrnné žemle spíš ze sportu a také proto, že mám záruku, že jsou celozrnné a ne jen obarvené. A můžu vám říci, že bych vlastnoručně upečenou žemli do popelnice nedala, jednak je chutná a jednak - dala mi práci! Plýtvání potravinami a jejich vyhazování mne dokáže rozzlobit. Vždycky se najde způsob využití zbytků. Ale v dnešní době je takový postoj nepochopitelný. Je dobře, když nám takoví pamětníci připomenou, jak se žilo dřív a jaké těžkosti lidé řešili.
Marcela Kapounová
Pěkný článek o božím dárku...děkuji.
Anna Potůčková
Moc hezký článek o chlebě. Doma u rodičů se nevyhodil ani kousíček chleba, pokud zbyl byl ke zkrmení. Doma také sušíme chleba a většinou tvrdý chléb dáváme bud sousedce ke zkrmení, případně do Zverimexu, kde jej pak předají také ke zkrmení zvířátkům v útulcích

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?