Jak jsem se smířila s krtkem

Hezký článek, já na své zahradě 7000m2 mám 500 krtin - každý rok 150-500. Nic nenadělám, nechávám ho žít. Je to marný boj

Asi to trochu naštve, když krtek, i když neúmyslně, ničí zahrádkářské dílo, ale já bych mu také nedokázala nic udělat. Je to živý přírodní tvor. Díky, Vlaďko.

Zase jsem o něco chytřejší, ze zákulisí života krtka jsem nic nevěděla. Také jsem občas s krtkem bojovala, ale jako Ty, časem jsem to vzdala. Zajímavé vyprávění.

Taky už nebojuji, seberu mu hlínu a vždy tam jsou větší kamínky, kvůli kterým to vyhrne.. Moje první hodina přírodopisu na fakultě byla hmyzožravci a z kabinetu jsem si přinesla vycpaného krtka. Hodina se mi povedla, ale vytkli mi, že jsem obešla děti, aby si krtka prohlédly a pohladily si kožíšek. Napuštěný byl látkou, aby se nepoškodil a děti si musely jít umýt ruce. Proto jsem na to nezapomněla a krtka mám ráda. Omlouvám ho.

Hezký článek ze života. Krtek nám také ztrpčuje život, zejména když se natěšeni vracíme na jaře na chalupu a vítají nás stovky hromádek. Je to ale výborná zemina, kterou dáváme na záhony. Vyzkoušeli jsme různé metody k odpuzení a nejvíc se osvědčil ultrazvukový plašič. Přiznám se, že jsem krtka nikdy neviděla, na rozdíl od kuny, která se v noci pyšně promenuje po zídce. Jsou prostě v přírodě doma.