Stalo se, co stát se nemělo

Zůstal jsem sám,

slzy již očím došly,

k večeři mám

z lednice salám prošlý.

Sedím sám v prázdném bytě,

do prázdna hledím denně,

tím prosbou zpátky chci tě

posílám vzkaz své ženě,

nevím co dál,

vzpomínky hlavou letí,

rád bych vše vzdal,

jsou tu však vnuci, děti,

kvůli nim jen

překonám bolest v hrudi,

než přijde den,

kdy sám se neprobudím.