Foto: autorka

Jakpak je dnes u nás doma?

5. 4. 2021

Můj příběh

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 6.4.2021 20:02

Moc pěkná fotoprocházka! popisky jsou bezva. Děkuji a přeji hezké a zdravé jaro :-)

Irena Mertová 6.4.2021 10:18

Moc hezké :-)

Dana Puchalská 6.4.2021 09:33

Moc krásná procházka.

Marie Měchurová 6.4.2021 09:28

U nás doma je moc krásně. Děkuju za potěchu oka i duše.

Soňa Prachfeldová 6.4.2021 07:29

Bertíku moc ráda jsem se s tebou prošla tvojí krásnou krajinou děkuji.

Eva Mužíková 5.4.2021 23:31

Jsem moc ráda, že jsem vás potěšila svými fotkami a popiskami. Vždy, když se mi podaří zachytit něco zajímavého se těším, až se s vámi podělím. Děkuji vám. Jendovi i za tu Naďu:)))) l a svojí

Jan Zelenka 5.4.2021 22:35

Krásná krajina, krásné fotky. Moc povedené, Naďo!

Hana Nováková 5.4.2021 19:53

odpovídám: Evi, krásně.. děkuji za jarní procházku

Blanka Lazarová 5.4.2021 19:09

Pěkné ! Hezky jsem se prošla a ani nohy mě nebolí. Díky !

Anna Potůčková 5.4.2021 17:35

Evi díky za fotky a díky za virtuální procházku společně s Tebou. Žiješ opravdu v krásném kraji. A když jsem uviděla fotky s bincem v přírodě, hned mně napadlo téma soutěže na FD, které je vypsané a sice CO DO PŘÍRODY NEPATŘÍ. A hned máš fotku a ne jednu na toto téma.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá