Literární obývák „U MLSNÉ BRITNEY“ III
foto: archiv autora

Literární obývák „U MLSNÉ BRITNEY“ III

25. 3. 2021

„Až budeš mít zase cestu do lednice, zastav se na chvíli.“

 

„Až budeš mít zase cestu do lednice, zastav se na chvíli u mne. Ostatně, máš to při cestě,“ říkám Věrce.

„Nějaký problém? A nemůže to počkat do rána? Vždyť je už jedna hodina v noci a ty pořád sedíš u počítače.“

„No, a co mám dělat? Spát se mi nechte. Tvořím.“

Doufal jsem, však marně, že přítelkyně Věra při odbočce do mé pracovny zapomene na cestu do lednice. Neboť takové noční cesty do lednice jsou velmi nakažlivé. A mohl bych se tam vydat taky. Plná, dobře zásobená lednice, to je takové centrum až smyslné rozkoše. Zejména v noci, kdy na člověka přicházejí hříšné myšlenky. Jíst, nebo nejíst? Otázka přímo hamletovská.

Věrka teď sedí u stolu a čímsi se krmí. Tváří se spokojeně. Je to skutečně nakažlivé. Tak jsem taky projel lednici a usedám vedle ní. Vždyť má vlastně pravdu. Můj hladový mozek jen těžko vyprodukuje nějaké literární moudro. Třeba ho nakrmit.

Když jsme se, nasyceni, konečně zvedli od stolu, zamířili jsme každý jinam. Já do pracovny k počítači a Věrka do své ložnice.

„Jo, s čím jsi to chtěl vlastně poradit?“ ptá se mě, ještě než vešla dovnitř.

„Já, že jsem chtěl s něčím poradit?“

„Ješíšmarjá, tohle je skleróza.“ Otočila se a táhne mě do pracovny. „Otevři si ten článek, co píšeš, a uvidíš.“

Nahlédla přes mé rameno na obrazovku.

„Tady ti chybí čárka a tady máš zase blbě zájmeno,“ ukazuje prstem do textu.

„Tak tohle jsem přesně potřeboval,“ říkám jí sarkasticky. „Raději se podívej na stylistiku. Abych to zase moc neroztahoval.“

Když odešla spát, otevřel jsem dveře na lodžii a vešel dovnitř. Příjemně mne ovanul mrazivý vzduch. Vzpomněl jsem si, ani nevím proč, že jsem si dříve, už před moc a moc lety, při takové příležitosti vždy zapaloval cigaretu. Kde jsou ty doby! To mne už dnes vůbec neláká.

Britney se zvedla ze svého koutu a strčila čumák do dveří. Jen se oklepala a vrátila se zase zpět.

„No jo, je zima, co, moje malá? Jdeme raději do tepla.“

Sedím a přemýšlím nad tím, co píši. A proč to vlastně píši. Co má vlastně v tomto věku vůbec smysl? Vzpomněl jsem si přitom na jednu myšlenku Franze Kafky. Už ani nevím, kde jsem ji četl:  

„Psaní je moje jediná vnitřní možnost, jak existovat.“

A tak píši, to znamená, že jsem. Že existuji. Možná tuhle myšlenku Kafka sebral francouzskému filozofu Descartovi, který něco podobného říkal 250 let před ním. V téhle chvíli je mi to ale jedno.

Vstal jsem a šel se projít do obýváku, abych si srovnal záda. Přece moje existence nemůže záviset jen na psaní, pomyslel jsem si. To by byla pěkná blbost. Odpověď na toto dilema přišla v zápětí. Z otevřených dveří do ložnice se ozvalo:

„Až budeš mít zase cestu od lednice, zastav se na chvíli. Ostatně, máš to při cestě.“

 

 

 

Ano, ta věta opravdu zazněla. A moc mě rozesmála. I pokračování je v souladu se skutečností.

Kolem desáté večer zpravidla končíme naše společné posezení. Tomu předchází chvíle, na kterou se vždy moc těším – Britney dostává svůj pravidelný večerní pamlsek. Mohli jste to vidět na videu.

Jenda odchází k počítači do pracovny, já s tabletem do ložnice. Tam za mnou občas zajde Britney, aby se přesvědčila, že tam jsem. Láskyplně ji podrbu na střapaté hlavičce a nechám si olízat ruku. Během následujících dvou až tří hodin vykonám několik cest do obýváku – abych si vzala něco z ledničky, nebo z tácu se sušenkami vedle ní. Někdy se s Jendou potkáme.  I to jsou naše společné zájmy – ponocování a noční stravování.

Posílena nočním jídlem, odcházím spát. Trvá mi dlouho, než usnu. Podle slabého světla v předsíni poznávám, že i Jenda je ještě vzhůru. Až se chvíli po usnutí probudím a půjdu si zase pro něco, třeba kousek čokolády, do lednice, nebude už o tom vědět. Protože bude spát až do pozdního rána. A vydatně mu bude pomáhat Britney.

 

kultura literatura
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Polednová
Hezké povídání o vašich společných dnech i nocích. Je vidět, že Věrka se u Tebe, Jendo, hezky zabydlela a ač škemrala, dal si přednost místo ložnice psaní. Pobavili jste mě a je vidět, že je vám spolu hezky. Přeji hodně dalších společných příběhů.
Soňa Prachfeldová
Originální dvojka díky íčku, no není to krásné ? A ještě krom sebe bavíte i nás. Záslužné !
Dalibor Polanský
(:-))
Martina Růžičková
Vy mě dokážete vždycky pobavit. Je neskutečné, že jste si blízcí i tím, jak v noci využíváte služeb ledničky. Tak dobrou noc i chuť :-).
Jitka Hašková
Čiší z vás obou prima pohoda, to je dobře.
Věra Ježková
I já vám moc děkuji. :-)
Naděžda Špásová
Tak vám už chybí jen ten papír, manželskou mluvu už ovládáte. I když, ono to jde i bez posvěcení úřadu. Tak hodně štěstí. :-) (◕ᴗ◕✿)
Jan Zelenka
Přátelé, děkuji vám za vaše ohlasy.
Anna Potůčková
Také to vidím tak, že jste se hledali, až jste se našli. A co se lednice týče, té si v noci ani nevšimnu, v noci je pro mně TABU
Zdenka Soukupová
Věrko, Honzo, z vašich příspěvků vždycky cítím takovou normální, obyčejnou, lidskou pohodu. I v této podivné době. Tak pokračujte. Těším se na další .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

U tradic zůstaneme i na přelomu roku 2024 a 2025. Kvízové otázky tohoto týdne se budou týkat tradic novoročních.