FOTO: Josef Šustr, r. 1938, vydáno se souhlasem M. Ženatové

Tvůj otec celý život miloval mou sestru, řekla mi maminka na konci života

22. 3. 2021

Kdo mi byl vzorem v životě? Určitě můj tatínek. Narodil se v roce 1917 v malé chaloupce v mé rodné vesničce na Drahanské vrchovině jako nejmladší ze čtyř sourozenců.

Můj příběh rodina vzpomínky

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Miloslava Richterová 28.2.2023 19:02

S dojetím jsem si přečetla Váš článek, který mi před tím unikl. Děkuji za Vaše vzpomínky na obdivuhodný život Vaší rodiny.

Hana Rypáčková 7.2.2022 17:56

Moc hezké vyprávění...

Granda Nekonata 7.2.2022 11:10

to je příběh hodný románu... ten osloví každé srdce... nemám jiných slov

Marie Ženatová 30.3.2021 14:07

Děkuji ze srdce Vám všem za vaše dobrá slova*

Martina Růžičková 26.3.2021 07:53

Váš příběh mě velmi dojal. Vaši rodiče byli obdivuhodní lidé.

Margita Melegova 24.3.2021 17:40

Dojemne vyznani, velice silny pribeh o lasce, obetavosti, dekuji.

Danka Rotyková 24.3.2021 17:19

Paní Maruško, krásně jste to napsala. Vaši rodiče byli nejen pracovití, ale hlavně moudří. Kéž by takových lidí bylo více i v dnešní době mezi mladou generací, moc bych si to přála.

Zdenka Soukupová 24.3.2021 14:01

Život nebývá procházka růžovým sadem. Maruško, moc krásný, silný a dojemný lidský příběh.

Rostislav Mraček 24.3.2021 13:01

To se mi nestává často. Při čtení jsem pocítil i dojetí. Možná je to i tím, že místo vámi popisované trochu znám. Nesmírně působivý příběh o čisté lásce, obětavosti i píli.

Jitka Chodorová 24.3.2021 11:50

Paní Marie, děkuji za silný a působivý příběh, již dlouho jsem nečetla nic působivějšího. To byla doba našich babiček a dědů, to byla jejich doba a doba jejich předků. Já měla to štěstí, že jsem mohla s bratrem a dalšími bratranci trávit prázdniny u babiček a tak jsem se přímo dotkla jejich života. ještě jednou Vám děkuji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Můj první dětský výlet

Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v nejútlejším dětství, a to tím nejzajímavějším způsobem.

Marie Ženatová

Děkuji osudu za prožité dny

Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za chvíli bude tma a další den je za námi. Za pár dnů to bude rok, co navždy odešel můj Jiří. Můj princ. Vlastně nikdy nebyl můj, byl manželem jiné ženy, ale co nás k sobě poutalo, mi už nikdo nikdy nevezme.

Daniela Lender Chaloupková

Sonyboj, Setapouch, Veďsaóny…

Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než jsem na to přišla, dopustila jsem se, k velké tatínkově radosti, ve svém raném věku mnoha omylů a přehmatů.

Zuzana Zajícová