Zkamenělý Dědek a Bába u Žihle

Díky za tip na zajímavý výlet.

Tam to znám, bydlela jsem ve Vroutku, Žihli, Rabštejn, Poustky jsem navštívila několikrát. Je to tam moc hezké.

v masně

Je to moc krásný kraj, využívány hodně na rekreaci, sběru hub. Když jedu okolo kKralovic, neopomenu se stavět v nádobě pro vynikající uzená žebírka.

Jaroslav Kolín, není zač děkovat, u pana Slavíka pracovala moje babička, byl velice precizní na odvedenou práci a špatné výrobky do prodeje nešly.

Paní Procházková, děkuji za cennou informaci. Já jsem tu paní hledal na Googlu a nepodařilo se. Možná i proto, že jsem špatně přečetl nezřetelné jméno. Článek už bohužel nejde opravit.

Pan Jaroslav Kolín, cesta se jmenuje po paní Růženě Slavíkové, manželce pana Slavíka, který byl majitelem zdejší cihelny a tento les jim také patřil. Moc ráda se tam tehdy procházela a říká se, že část cesty nechal pan Slavík i vydláždit. Vysekaná část textu byla v němčině, takže ti co písmena odsekali nebyli určitě Sudeťáci.

Paní Hana Nováková, v Žihli žiju celý život a žádná nehoda autobusu s dětmi zde nebyla, nevím o ní.

Paní Vargová, z Rabštejna samozřejmě nějaké obrázky mám, ale jak jsem zjistil, na i60 už o něm pěkný článek byl.

Pane Kolíne, připomněl jste velmi krásný kraj. Asi šest kilometrů od Žihle je oblast Poustky, kam jezdily děti z Mostecka do školy v přírodě. Z viklanů byly všechny nadšené, kameny se staly inspirací ke hrám, výkresům a jiným výtvorům. Díky moc a prosba: pokud jste zdokumentoval i nedaleký Rabštejn nad Střelou, prosím o fotografie. I tam je totiž krásně.